Jaroslav Folta

Jaroslav Folta v letech 1951–1955 absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1955–1959 působil jako aspirant a následně v letech 1959–1993 jako vědecký pracovník Historického ústavu ČSAV v Praze. V roce 1961 na MFF UK obhájil kandidátskou práci v oboru fyzikálně matematických věd. Od roku 1993 působil jako vedoucí oddělení dějin techniky Národního technického muzea v Praze.

Odborná práce dr. Folty do počátku 90. let 20. století byla zaměřena na dějiny matematiky a dějiny přírodních věd. Svůj první příspěvek k dějinám matematiky publikoval již v 19 letech v Pionýrských novinách v roce 1952. Od konce 50. let se zabýval po desetiletí historií geometrie v českých zemích a ve stejné době se stal nejmladším členem kolektivu, který v roce 1961 vydal dodnes mimořádně cenné Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století. V 60. letech přeložil společně s L. Novým do češtiny Struikovu knihu Dějiny matematiky, která i dnes slouží našemu čtenáři jako první krok ke studiu historie matematiky. Společně vydali také populární Dějiny přírodních věd v datech (1979). V 70. letech redigoval Jaroslav Folta české vydání Juškevičových Dějin matematiky ve středověku (1977).  V 70. a 80. letech se Foltova pozornost věnovala obecnějšímu pohledu na vývoj přírodních věd, výuky exaktních věd a postavení vědy ve společnosti.

V roce 1980 stál Jaroslav Folta spolu s Jaroslavem Šedivým u vzniku letních škol věnovaných historii matematiky (původní název Světonázorové problémy v matematice). Původně vzdělavací akce pro vysokoškolské učitele historie matematiky postupně změnila svůj charakter a od počátku 90. let se stala základem pro rozvoj tohoto oboru u nás. Externě vyučoval dějiny matematiky na MFF UK (1962–1991) a PedF UK (od 1991).

Přechod do Národního technického muzea v Praze znamenal změnu v zaměření Foltovy práce. V letech 1993–1995 dokončil započatou přípravu vydání Studií o technice v českých zemích 1918–1945, navrhl koncepci další etapy této práce a v letech 1996–1998 sestavil osnovu zpracování dějin techniky v českých zemích pro léta 1945–1992. Projekt širokého autorského kolektivu dovedl k obhajobě a posléze i k dalšímu doplnění, dokončení a redakční přípravě k tisku. Na základě jeho návrhu byl Národnímu technickému muzeu přiznán výzkumný záměr Dějiny věd a techniky na léta 1999–2003. Nejvýznamnějším publikačním výstupem tohoto výzkumného záměru se staly třísvazkové Studie o technice v českých zemích oceněné zvláštní cenou Gloria musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2003.

U příležitosti zahájení výstavy Machina Mundi bylo Dr. Foltovi 7. listopadu 2005 v budově Národního technického muzea předáno ministrem kultury ocenění ministerstva kultury za dlouholetou práci ve výzkumu a vývoji. Cena ohodnotila nejen celoživotní práci J. Folty v oboru dějin přírodních věd a techniky, ale konkrétně využila příležitosti nedávného završení práce na třísvazkových Studiích o technice.

Dr. Folta mimo jiné zorganizoval v Praze mezinárodní sympozium Ernst Mach v rozvoji fyziky (1988), Místo dějin a filozofie vědy ve výuce (1991), dva pražské světové kongresy Společnosti pro umění a vědu 1992 a 1994 (SVU – Washington), dále mezinárodní sympozia Vědecké historické přístroje (1995), Mystérium cosmographicum (1996), Věda a technika rudolfínské doby (1997), Počátky bádání o elektřině (1998), Minulost a budoucnost výpočetní techniky (1998).

Byl činným v redakčních radách časopisů Dějiny věd a techniky (od 1968) a Pokroky matematiky, fyziky a astronomie (od 1964). Od roku 1997 byl editorem nové série periodika Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum, Prague Studies in the History of Science and Technology, vycházejícího v kongresových jazycích. Od roku 2003 editorsky vedl publikační řadu Práce z dějin techniky a přírodních věd. Od roku 1989 byl místopředsedou Společnosti pro dějiny věd a techniky, od téhož roku viceprezidentem a od roku 1997 prezidentem Mezinárodní komise pro vyučování dějinám věd a techniky Mezinárodní unie pro dějiny a filozofii vědy (Oddělení dějin věd). Od roku 1999 byl místopředsedou Rady vědeckých společností ČR, od roku 1998 pak členem vědecké rady Historického ústavu AV ČR a od roku 1999 místopředsedou oborové rady programu Zpřístupňování výsledků výzkumu české veřejnosti MŠMT ČR.

Od konce roku 2007 mu zdravotní komplikace nedovolovaly se aktivně účastnit vědeckého života a svých funkcí v četných organizacích se vzdal.

Literatura:

1. Bibliografie prací dr. Jaroslava Folty (do roku 2006).
 

Autor: Miloš Hořejš,  Pavel Šišma