Gustav Adolf Viktor Peschka

Gustav Adolf Peschka studoval na střední škole v Praze a v letech 1846-50 pokračoval ve studiu na pražské polytechnice. Současně navštěvoval i přednášky na filozofické a právnické fakultě. V roce 1847 Peschka úplně osiřel a na svoje studium i živobytí si byl nucen prostředky opatřovat jako učitel a vychovatel. Od roku 1851 do července 1852 pracoval Peschka jako konstruktér ve strojní továrně bratří Kleinů v dnešním Petrově nad Desnou.

V létě roku 1852 se Peschka rozhodl pro vysokoškolskou kariéru a vrátil se do Prahy na polytechniku. Od podzimu toho roku až do listopadu roku 1857 působil jako adjunkt mechaniky, nauky o strojích, strojního kreslení a fyziky u profesora Karla Wersina (1803-1880) na pražské polytechnice. Během tohoto období byl pověřen výukou fyziky v přípravném kurzu. Stal se členem Průmyslové jednoty v Čechách a byl zvolen do výboru této společnosti. Zastával funkci místopředsedy pro sekci mechaniky.

Nejvyšším rozhodnutím ze dne 9. října 1857 byl Gustav Peschka jmenován profesorem mechaniky, nauky o strojích, strojního kreslení a deskriptivní geometrie na technické akademii ve Lvově. 16. listopadu 1860 byl na tomto místě definitivně potvrzen. V roce 1862 vyslalo ministerstvo kultu a vyučování Peschku na světovou výstavu do Londýna. Této cesty Peschka využil k návštěvě několika polytechnik v Rakousku, Německu, Francii, Anglii a ve Švýcarsku. Podobně jako řada dalších osobností i on podal zprávu o stavu technického studia v těchto zemích a upozornil na nutnost reformy rakouského technického školství.

Nejvyšším rozhodnutím ze dne 21. prosince 1863 byl Peschka jmenován profesorem mechaniky, nauky o strojích, stavby strojů a strojního kreslení na učilišti v Brně. Do Brna přišel v červenci roku 1864. Svými zkušenostmi a znalostmi technického školství v západních zemích přispěl Peschka k reorganizaci brněnského učiliště. Již v říjnu téhož roku byl zvolen členem komise, která se zabývala otázkou reorganizace učiliště.

Nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. října 1867 byl jmenován profesorem deskriptivní geometrie a na tomto místě působil až do roku 1891. V letech 1880-82 zastával Peschka úřad děkana všeobecného oddělení. V červenci roku 1878 byl jmenován členem nově zřízené zkušební komise pro kandidáty profesury na reálkách. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 23. ledna 1879 mu byl udělen titul vládního rady. Ve stejném roce získal Zlatou medaili za vědu a umění.

Po smrti profesora Rudolfa Staudigla (1838-1891) byl v roce 1891 Peschka jmenován ve věku 61 let profesorem deskriptivní geometrie na vídeňské technice, když jmenování ve Vídni odmítl Karel Pelz. Profesorem deskriptivní geometrie na technice ve Vídni byl Peschka do roku 1901, kdy byl penzionován. Současně s tím mu císař udělil titul dvorního rady. Pro studenty vídeňské techniky Peschka zřídil dvě štědře dotovaná stipendia a jeden fond, určený pro podporu exkurzí.

Gustav Peschka je autorem celé řady prací. Kromě jedné, která byla napsána v roce 1893 a věnuje se otázce vyučování deskriptivní geometrie na středních školách, pocházejí všechny tyto práce z období Peschkova brněnského působení. Některé z nich jsou věnovány problematice parních kotlů a parních strojů, ale většina se zabývá deskriptivní a projektivní geometrií.

V roce 1868 vydal Peschka společně se svým asistentem Emilem Koutným v Hannoveru knihu Freie Perspektive in ihrer Begründung und Anwendung, která vyšla ve druhém vydání v roce 1882 (již po Koutného smrti) v Lipsku. Přímo v Brně vyšla v roce 1877 knížka Kotierte Ebene und deren Anwendung, jejíž druhé vydání z roku 1882 mělo pozměněný název Kotierte Projektionsmethoden und deren Anwendungen. Tato kniha vznikla na základě přednášek, které Peschka konal v Brně.

Nejrozsáhlejší Peschkovou publikací je čtyřsvazková učebnice Darstellende und projective Geometrie z let 1883-85, jejíž 1. svazek vyšel znovu v roce 1899. Tato učebnice měla více než dva a půl tisíce stran. Kniha byla kritizována pro svoji rozvláčnost a častá opakování, ale je třeba ocenit snahu o dosažení souladu mezi potřebami teorie a praxe. Peschka zde postupně probral všechna klasická témata deskriptivní geometrie, uvedl nejzajímavější druhy ploch a plochy s nejčastějšími aplikacemi. Značně rozsáhlá je i dvousvazková monografie Zentrale Projektion z roku 1889, která má 1000 stran. Peschkovo dílo zhodnotil italský historik geometrie Gino Loria (1862-1954) slovy, že Peschka byl spíše svědomitým interpretem než původním myslitelem, spíše učitelem než objevitelem.

Seznam prací Gustava Peschky: ve formátu html, ve formátu bib

Literatura:

1. Šišma, P.: Výuka deskriptivní geometrie na německé technice v Brně. Události na VUT v Brně. 9 (1999), č. 2, str. 21.

2. Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Praha 2002.
 

Autor: Jaroslav Folta, Pavel Šišma