Emil Koutný

Emil Koutný v 15 letech absolvoval reálku v Jánské ulici v Brně a zahájil studium na brněnském technickém učilišti, kde byl v roce 1862 jmenován asistentem deskriptivní geometrie. V roce 1864 se neúspěšně ucházel o místo profesora mechaniky, nauky o strojích a deskriptivní geometrie na lvovské technické akademii uvolněné po odchodu Gustava Peschky na učiliště do Brna. Stolice ve Lvově byla ale v dalších letech suplována a místo zůstalo neobsazeno až do roku 1871.

27. února 1867 požádal Koutný o habilitaci pro obor Nauka o stínu a perspektiva. Soukromým docentem byl jmenován 28. června téhož roku. Ve školním roce 1867-68 absolvoval studijní pobyt na polytechnice v Curychu. V tomto období se v Brně ucházel o jmenování profesorem statiky a mechaniky na polytechnice a o místo profesora deskriptivní geometrie s německým vyučovacím jazykem na pražské polytechnice. Toto místo zaujal Karl Küpper.

V roce 1870 se Koutný stal nástupcem Niemtschika na technice v Grazu. Jako řádný profesor deskriptivní geometrie na této škole působil až do své předčasné smrti.

V letech 1864-65 Koutný společně s Gustavem Peschkou připravil knihu Freie Perspektive in ihrer Begründung und Anwendung. Řada Koutného prací se zabývá problematikou perspektivy a teorie osvětlení, tedy oborů, pro které se v Brně habilitoval. Několik svých prací věnoval kuželosečkám. Posledním tématem, kterým se Koutný zabýval, byly plochy normál dané kvadriky v bodech jejího rovinného řezu.
 

Literatura:

Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Praha 2002.
 

Autor: Pavel Šišma