Rudolf Weyrich navštěvoval v letech 1903-04 vyšší reálku ve Vratislavi a od roku 1904 do roku 1912 vyšší reálku ve Freiburgu ve Slezsku. Od letního semestru roku 1912 do zimního semestru školního roku 1913/14 studoval na univerzitě ve Vratislavi, v letním semestru roku 1914 navštěvoval matematické přednášky na univerzitě v Rostocku. V srpnu roku 1914 nastoupil jako jednoroční dobrovolník do armády. Na univerzitu do Vratislavi se mohl vrátit až počátku roku 1919, ale v důsledku zhoršenému zdravotnímu stavu musel studium na půl roku přerušit.
V létě roku 1921 složil Weyrich zkoušku učitelské způsobilosti pro matematiku, fyziku a chemii. V témže roce obhájil u Adolfa Knesera a Friedricha Schura disertační práci Beiträge zur Theorie der Kurven konstanter geodätischer Krümmung auf krummen Flächen. Jako hlavní obor rigorózní zkoušky si zvolil matematiku a za vedlejší fyziku a chemii. Promován byl více než rok a půl po vykonání zkoušek a po obhajobě disertační práce 23. prosince 1922.
Od zimního semestru roku 1921/22 působil Weyrich jako asistent teoretické fyziky na univerzitě v Marburku, kde se na jaře roku 1923 habilitoval pro matematiku a matematickou fyziku. Jeho habilitační práce měla název Über Nullösungen in der Variationsrechnung.
Od 13. prosince 1924 byl pověřen suplováním matematiky na německé technice v Brně a 29. prosince 1925 byl jmenován mimořádným profesorem. Přitom nadále suploval neobsazenou druhou stolici. 13. února 1930 jmenován řádným profesorem. Po smrti Emila Waelsche (1927) byl pověřen suplováním přednášek z deskriptivní geometrie. Obdobně tomu bylo po odchodu Josefa Kramese do Grazu (1932). Na konci 30. let se uvažovalo o Weyrichově jmenování profesorem matematiky na univerzitě v Jeně. Weyrich v Brně ale nakonec zůstal až do roku 1945. 28. srpna 1941 byl jmenován doživotním řádným profesorem.
V letech 1945-47 žil u svých příbuzných ve Stolbergu v Porýní. Během tohoto období nevyučoval ani neměl stálé zaměstnání. V letech 1948-50 byl docentem na technice v Braunschweigu. V období od 16. října 1950 do 1. červenec 1958 byl řádným profesorem na univerzitě v Istanbulu. Do Istanbulu se pak ještě dvakrát vrátil. Poprvé tam byl od dubna do července roku 1959 a pak ještě v zimním semestru školního roku 1962/63. Univerzita v Istanbulu mu 22. dubna 1963 udělila čestný doktorát. Po svém návratu z Turecka již v Braunschweigu neučil.
Značná část Weyrichových prací se zabývá fyzikálními problémy z oblasti elektromagnetismu. Weyrich byl dokonce držitelem patentu na speciální zařízení pro příjem a vysílání elektromagnetických vln. I jeho matematické práce jsou věnovány problémům, které vychází bezprostředně z řešení fyzikálních otázek. Je tomu rovněž v případě monografie Die Zylinderfunktionen und ihre Anwendungen, která vyšla v roce 1937 v nakladatelství Teubner.
Seznam prací Rudolfa Weyricha: ve formátu html, ve formátu bib
Literatura: Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Praha 2002.
Autor: Pavel
Šišma