Milan Král

Milan Král je absolventem Slovanského gymnázia v Olomouci. Po maturitě v roce 1942 pokračoval ve studiu na Vyšší průmyslové škole strojnické v Brně, kterou rovněž ukončil maturitou (1944). Do konce války byl zaměstnán jako kontrolor v olomoucké továrně Wagnerovy závody. Ihned po válce jakmile to bylo možné se zapsal ke studiu matematiky a fyziky na Karlově univerzitě v Praze. Zanedlouho však přešel na stejný obor na univerzitu do Brna, kde se stal žákem profesora O. Borůvky a B. Hostinského. V Brně studium v roce1948 úspěšně završil státními závěrečnými zkouškami. Již během studia zastával místo asistenta u profesora A. Bláhy v ústavu teoretické a experimentální elektroniky Vysoké školy technické v Brně. Koncem roku 1948 se Milan Král vrátil do Olomouce, aby zde nastoupil v Ústavu pro výzkum optiky a jemné mechaniky v přerovské Meoptě. Zhruba v této době dokončil rigorosní práci z oboru diferenciálních rovnic a v roce 1959 dosáhl doktorátu přírodních věd. V roce 1958 byl v podniku Meopta naistalován samočinný počítač ZUSE Z11 a pro Milana Krále to z profesionálního hlediska  znamenalo návrat k numerické a aplikované matematice. V souvislosti s touto změnou vypracoval kandidátskou práci, na jejímž základě získal v roce 1965 titul kandidáta fyzikálně matematických věd. O rok později byl jmenován vedoucím nově zřízeného výpočetního střediska na Univerzitě Palackého.

Vědecké práce Milana Krále jsou především z oboru aplikované matematiky.
 

Literatura:

Laitoch, M.: K šedesátinám RNDr. Milana Krále, CSc. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 28 (1983), str. 294-295.
 

Autor: Pavel Šišma