Karl Jelinek navštěvoval od devíti let gymnázium v Brně. Od roku 1839 studoval čtyři roky práva na vídeňské univerzitě. Kromě toho navštěvoval přednášky z matematiky a astronomie a v roce 1843, ve věku pouhých 21 let, získal na vídeňské univerzitě doktorát filozofie. Od roku 1843 působil čtyři roky jako asistent na vídeňské hvězdárně a v roce 1847 přechází jako adjunkt na hvězdárnu pražskou. Po odchodu ředitele hvězdárny K. Kreila (1798-1862) do Vídně Jelinek několik měsíců hvězdárnu řídil. V únoru 1850 byl jmenován mimořádným a v květnu 1852 řádným profesorem vyšší matematiky na pražské technice. Současně v roce 1852 přišla nabídka na místo řádného profesora z univerzity v Innsbrucku, a přestože byl Karl Jelinek Němec zůstal v Praze. V letech 1861-63 se společně s K. Kořistkou a R. Skuherským podílel významným způsobem na reorganizaci školy. Z pražské techniky odešel v roce 1864, kdy byl ustanoven ředitelem centrálního meteorologického ústavu ve Vídni, kde potom o 12 let později také zemřel. V roce 1870 zastával funkci stálého referenta pro vysoké školy technické při ministerstvu kultu a vyučování.
Karl Jelinek je autorem 42 vědeckých pojednání a 6 větších samostatných
spisů většinou z oblasti geofyziky a meteorologie.
Literatura:
1. Velflík, A. V.: Dějiny technického učení v Praze ...Díl prvý. Praha 1906, str. 419-422.
2. Ottův slovník naučný, sv. XIII, str.
203.
Autor: Jaroslav
Folta, Pavel Šišma