Karel František Edvard Kořistka

Karel Kořistka studoval od roku 1835 na nižším gymnáziu v Jihlavě, vyšší třídy pak absolvoval v Brně. V letech 1841-43 studoval matematiku, fyziku a astronomii na univerzitě ve Vídni a rovněž navštěvoval přednášky na polytechnice. V roce 1843 pokračoval ve studiu na báňské akademii v Banské Štiavnici. Díky podpoře profesorského sboru po smrti svého otce (1845) mohl svá studia v roce 1847 dokončit.

V březnu roku 1848 byl v Banské Štiavnici ustanoven asistentem matematiky a fyziky u profesora Ch. Dopplera. Po Dopplerově odchodu do Vídně byl v roce 1949 pověřen suplováním těchto předmětů. Na konci roku 1849 byl Kořistka v necelých 25 letech jmenován profesorem praktické praktické geometrie (geodézie) a encyklopedie lesnictví na nově zřízeném technickém učilišti v Brně. Krátce suploval i výuku elementární matematiky v přípravném kurzu. V Brně se účastnil přednášek a prací přírodovědeckého odboru moravsko-slezské společnosti a podílel se na založení geologického spolku.

1. září 1851 jmenoval císař Kořistku profesorem elementární matematiky a praktické geometrie na pražské polytechnice. Po reorganizaci v roce 1864 se stolice přejmenovala na stolici nižší a vyšší geodézie. Třebaže mu bylo nabízeno jak místo ve Vídni na ministerstvu, tak také místo profesora geodézie na technice v Karlsruhe (1869), zůstal pražské škole věrný. Výrazným způsobem se zasloužil o její přeměnu na utrakvistický ústav a po jejím rozdělení působil na německé technice. Do penze odešel v roce 1893. Za svoji práci Kořistka získal celou řadu ocenění. Aktivně se účastnil i politického života, v letech 1866-69 byl zemským a v letech 1867-69 říšským poslancem.

V 50. a 60. letech podnikl Kořistka cesty po vyspělých evropských zemích, aby se seznámil s organizací technického školství v těchto zemích. Na základě těchto poznatků publikoval nejen úřední zprávy, ale i  řadu článků v odborném tisku a v roce 1863 samostatný spis Der höhere polytechnische Unterricht in Deutschland, in der Schweiz, in Frankreich, Belgien und England. Jeho zkušeností bylo využito při reorganizaci pražské i vídeňské techniky. V roce 1865 se stal Kořistka prvním voleným rektorem pražské techniky. Po rozdělení pražské techniky na německou a českou žádal Kořistka o jmenování na technice české, ale jeho žádosti nebylo vyhověno. Na německé technice byl dvakrát zvolen rektorem, ale jmenování nepřijal.

Kořistkova odborná práce spadá především do oblasti geodézie a hospodářské statistiky. Byl členem Královské české společnosti nauk, České akademie, císařské Akademie věd ve Vídni a celé řady dalších společností v Rakousku i v cizině.
 

Literatura:

1. Velflík, A. V.: Dějiny technického učení v Praze. Díl prvý. Praha 1906, str. 454-460.

2. Balada, F., Koutský, K., Rádl, J.: Kalendář českých matematiků. Matematika ve škole. 3 (1952-53).

3. Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Praha 2002.
 

Autor: Jaroslav Folta, Pavel Šišma