Středoškolské vzdělání získal Josef Kaucký na vyšší reálce v Kladně. Po maturitě byl v roce 1913 přijat na Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde na Filozofické fakultě začal studoval matematiku a fyziku. V roce 1917 dosáhl aprobace z obou předmětů pro učitelství na středních školách. Doktorem filozofie byl promován v lednu roku 1919. Ještě jako student se stal asistentem v ústavu meteorologie na pražské univerzitě (1916-18). V letech 1918-21 působil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Chotěboři. Potom se přesunul do Brna, kde pracoval od roku 1921 jako asistent při ústavu teoretické fyziky u profesora B. Hostinského na Masarykově univerzitě. Během 10 let, kdy zastával tuto asistenturu, působil rok v Kodani (1925-26), kde byl asistentem profesora N. E. Nörlunda. Ve školním roce 1926-27 vykonával povinnosti asistenta matematiky O. Borůvky, během jeho zahraniční studijní cesty.

V roce 1928 proběhlo habilitační řízení, při němž se Josef Kaucký habilitoval z matematiky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, když obhájil práci O přechodu diferenční rovnice hypergeometrické v diferenciální rovnici Gaussovu. V letech 1931-38 působil Kaucký jako profesor matematiky na státním reformním reálném gymnáziu v Králově Poli. V roce 1937 byl na univerzitě jmenován bezplatným mimořádným profesorem matematiky. V roce 1938 přijal nabídku na místo profesora na Vysoké škole technické M. R. Štefánika v Košicích, spolu s níž v roce 1939 přešel do Bratislavy. Současně působil v této době také jako bezplatný profesor na přírodovědecké fakultě bratislavské univerzity. Zpět na Moravu se vrátil v roce 1946 a na technice, později na Vojenské technické akademii v Brně působil do roku 1958.

V roce 1937 se Josef Kaucký stal řádným členem Moravské přírodovědecké společnosti, o rok později řádným členem Šafaříkovy učené společnosti v Bratislavě.

Rámcově lze říci, že práce Josefa Kauckého spadají do třech matematických okruhů, a to do teorie diferenčních rovnic, projektivní a diferenciální geometrie a teorie pravděpodobnosti. Jeho nejvýznamnějším dílem je kniha Kombinatorické identity, kterou napsal během svého působení v Matematickém ústavu SAV, kde působil v letech 1961-71.
 

Literatura:

1. Čermák, J.: Šedesátiny profesora Kauckého. Časopis pro pěstování matematiky. 81 (1956), str. 126-127.

2. Novotný, M.: Osmdesát let profesora Josefa Kauckého. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 20 (1975), str. 286 - 288.

3. Novotný, M.: 85 let prof. PhDr. Josefa Kauckého. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 25 (1980), str. 287.
 

Autor: Jaroslav Folta, Pavel Šišma