Narozen: 3. dubna 1833 ve Vídni
Zemřel: 30. dubna 1890 v Brně
Franz Xaver Unferdinger studoval v letech 1846-50 na vídeňské polytechnice, přičemž se zaměřil zejména na studium matematických a fyzikálních předmětů. V období 1849-51 navštěvoval matematické přednášky také na univerzitě.
V letech 1851-57 pracoval ve mzdovém oddělení pojišťovací společnosti Azienda Assicuratrice v Terstu. Od 1. července 1857 do 5. prosince 1860 učil matematiku a námořní astronomii v rakouském námořnictvu. Pracoval také na námořních astronomických observatořích v Terstu a Benátkách. V letech 1861-62 působil jako soukromý učitel ve Vídni. V období od 20. července 1861 do 17. července 1863 byl neplaceným asistentem při stolici praktické geometrie na vídeňské polytechnice. Od 23. října 1862 přitom učil matematiku na vyšší reálce v prvním vídeňském obvodu. Později od roku 1865 vyučoval na Meixnerově reálce ve Vídni.
V prosinci roku 1867 se Franz Unferdinger na vídeňské polytechnice habilitoval pro matematiku. Ve školním roce 1870/71 byl Unferdinger jedním ze dvou zástupců docentů v profesorském sboru. V říjnu roku 1871 mu byl udělen titul mimořádného profesora. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 12. února 1873 byl jmenován prvním profesorem druhé stolice matematiky na brněnské technice. 21. dubna 1877 mu byla udělena definitiva.
Když byla v souvislosti s rozvojem středního školství zřízena v Brně v roce 1878 zkušební komise pro kandidáty profesury na reálkách, byl Unferdinger jmenován jejím členem pro matematiku. V tomto období došlo k zhoršení Unferdingerova zdravotního stavu, který poznamenal velmi výrazně jeho další působení v Brně. Prakticky od roku 1879 se přestal zúčastňovat zasedání profesorského sboru, neboť trpěl tělesnou slabostí, ke které se v roce 1889 přidal střevní katar. V roce 1890 po těžkém utrpení zemřel.
Franz Unferdinger je autorem více jak 60 odborných prací (některé jsou značně rozsáhlé a vycházely i na pokračování), které vyšly v letech 1856-74 v prestižních matematických časopisech. Zasahují do mnoha oblastí elementární i vyšší matematiky. Vedle několikastránkových článků u něj nacházíme i práce velkého rozsahu. Mnohé jsou věnovány rovinné a sférické trigonometrii, posloupnostem nebo číselným řadám. Velká skupina prací je věnována geometrii - vlastnostem trojúhelníků, kuželoseček a kvadratických ploch. Poměrně hodně pozornosti věnoval Unferdinger výpočtu různých typů integrálů a řešení rovnic a jejich soustav. V jeho pracích ovšem nacházíme i problematiku teorie čísel, pojistné matematiky a také geodézie. Za svoje vědecké výsledky byl jmenován řádným členem Deutsche Akademie der Naturforscher Leopoldina.
Seznam prací Franze Unferdingera: ve formátu html, ve formátu bib
Literatura:
1. Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Události na VUT v Brně. 9 (1999), č. 1, str. 20 - 21.
2. Ottowitz, N.: Der Mathematikunterricht an der Technischen Hochschule in Wien 1885-1918. Wien 1992, str. 330 - 335.
3. Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Praha 2002.
Autor: Pavel Šišma