František Šik v roce 1948 absolvoval přírodovědeckou fakultu v Brně. V letech 1948-50 byl asistentem na Vysokém učení technickém v Brně. Své postgraduální studium absolvoval v Matematickém ústavu ČSAV pod vedením E. Čecha a V. Kořínka. Poté téměř 50 let působil na brněnské přírodovědecké fakultě, kde se v roce 1958 habilitoval a v roce 1963 byl jmenován profesorem. Jeho pedagogická činnost byla zaměřena převážně na algebru a topologii. Řadu let vedl na fakultě algbraický seminář, v němž vychoval mnoho mladých matematiků. V letech 1962-64 byl hostujícím profesorem na univerzitě v Havaně. V letech 1965-69 byl děkanem přírodovědecké fakulty, ale v roce 1970 musel z politických důvodů na univerzitě přestat pedagogicky působit. Nadále zde však pracoval jako vědecký pracovník. Od roku 1982 byl zaměstnán v Ústavu fyzikální metalurgie ČSAV. V roce 1990 byl rehabilitován a vrátil se na fakultu, kde pracoval do svého penzionování v roce 1998.
Ve své bohaté vědecké činnosti byl profesor Šik orientován zejména na oblast algebry a topologie a často také na problémy, ve kterých se tyto oblasti prolínaly a vzájemně ovlivňovaly. Jeho první články z počátku 50. let se týkaly relací kongruence a rozkladů množin. K této problematice se vrátil i v pozdějších letech. Světové proslulosti dosáhly zejména jeho práce spojené s teoriemi uspořádaných grup a svazově uspořádaných grup (tzv. l-grup). Šik byl vždy právem považován za jednoho ze zakladatelů těchto teorií. Značný význam pro rozvoj teorie měly také jeho práce o direktních a subdirektních rozkladech l-grup i obecněji uspořádaných grup. Jeho práce o automorfismech lineárně uspořádaných množin je dodnes ceněna jako zásadní východisko k dalšímu výzkumu l-grup těchto automorfismů, vedoucích k hlubokým výsledkům závažným pro celou teorii l-grup. Výrazných výsledků dosáhl i v pracích o aditivních a izotonních funkcionálech uspořádaných grup.
Velmi důležitou částí Šikova díla jsou práce v oblasti, v níž se stýkají teorie l-grup a topologie a v níž je bohatých výsledků dosaženo kombinací metod obou disciplín. Základní myšlenkou celé řady prací prof. Šika bylo studium topologických aspektů reprezentací l-grup jako subdirektních součinů lineárně uspořádaných grup. Každé takové reprezentaci odpovídá tzv. realizátor reprezentovatelné l-grupy. V dalších pracích pak Šik zobecnil tuto myšlenku pro libovolné l-grupy s využitím obecnějšího pojmu regulátor l-grupy. V této oblasti systematicky studoval vztahy mezi topologickými a algbraickými vlastnostmi l-grup. V době svého působení v Ústavu fyzikální metalurgie se věnoval aplikacím matematiky na technologické procesy.
Literatura:
1. Rachůnek, J., Šmarda, B.: Život a dílo Františka
Šika. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 48 (2003), 258-259.
Autor: Pavel
Šišma