Karl Prentner

Karl Prentner studoval v letech 1840-45 na gymnáziu a na filozofickém učilišti v nedalekém Herrmannstadtu (dnešní Sibiu). Již jeho středoškolské studium poznamenaly velmi skromné poměry, ze kterých vyšel. Od roku 1845 studoval s vynikajícími výsledky na technickém oddělení vídeňské polytechniky a později navštěvoval i přednášky na univerzitě. Ve školním roce 1848-49 absolvoval kurz teologických předmětů na protestantském teologickém učilišti ve Vídni.

Na studium si Prentner prostředky opatřoval kondicemi a pravidelně získával stipendium sedmihradského obchodního fondu. Když mu pak v roce 1850 nemohlo být pro nedostatek finančních prostředků ve fondu toto stipendium uděleno, požádal v srpnu o místo asistenta při stolici vyšší matematiky na polytechnice u profesora Salomona. K 1. říjnu 1850 byl na toto místo jmenován a v roce 1852 mu bylo prodlouženo o další dva roky. V tomto roce byl rovněž pověřen suplováním elementární matematiky v přípravném kurzu. V roce 1853 se Prentner pokusil získat místo učitele na nově zřizované samostatné nižší reálce v Gumpendorfu.

V roce 1854 byl Prentner pověřen suplováním  matematiky na technickém učilišti v Brně a 19. srpna 1855 byl jmenován profesorem. 26. února 1859 získal definitivu.

Během svého působení v Brně se po smrti profesora Salomona v roce 1856 neúspěšně ucházel o stolici vyšší matematiky na polytechnice ve Vídni, když jmenován byl Friedrich Hartner. V roce 1858 se Prentner ucházel o stolici vyšší matematiky na Joanneu v Grazu. V konkurzu tehdy zvítězil Prentnerův kolega z Brna Anton Winckler. V roce 1864 se pokusil získat místo profesora elementární a vyšší matematiky s vyučovacím jazykem německým, které se na pražské polytechnice uvolnilo po odchodu profesora Karl Jelinka do Vídně. Na uvolněné místo byl jmenován Heinricha Durege.

V roce 1867 byl Prentner společně s Janem Helceletem jmenován zástupcem brněnského technického učiliště v komisi, která se zabývala reorganizací brněnského učiliště. Na zasedání profesorského sboru 30. července 1872 byl Prentner zvolen rektorem brněnského  technického institutu pro školní rok 1872-73. Stal se tak v roce 1873 prvním rektorem vysoké školy technické v Brně. Za svoje zásluhy o rakouské technické školství byl 4. června 1879 jmenován vládním radou.

24. dubna 1885 Prentner požádal o předčasnou penzi, kterou profesorský sbor císaři doporučil. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 1. září 1885 císař s Prentnerovou žádostí vyslovil souhlas. Současně mu za dlouholeté působení v úřadě udělil Řád železné koruny III. třídy. Karl Prentner žil poté ve Vídni, kde 13. dubna 1904 zemřel.

O publikační nebo jiné odborné činnosti Karla Prentnera nevíme nic, ale zdá se, že během svého života žádnou odbornou práci nepublikoval.
 

Literatura:

1. Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Události na VUT v Brně. 9 (1999), č. 1, str. 20 - 21.

2. Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Praha 2002.
 

Autor: Pavel Šišma