Bohumil Bydžovský

Bohumil Bydžovský vystudoval akademické gymnázium v Praze, kde v roce 1898 s vyznamenáním maturoval. Od následujícího školního roku byl přijat na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity ke studiu matematiky a fyziky. V prvních letech se vedle studia zmíněných dvou předmětů věnoval i svým zálibám, a to filozofii a literatuře. Na vysoké škole byl žákem profesora Ed. Weyra, který v něm vzbudil zájem o geometrii a při obhajobě své disertační práce a doktorských zkouškách se setkal i s profesorem K. Petrem. Vysokoškolská studia ukončil  v roce 1902. O rok později, v listopadu 1903, byl promován doktorem filozofie.

Následovalo období, kdy Bohumil Bydžovský působil jako středoškolský učitel. V roce 1903 se stal učitelem na střední škole v Kutné Hoře, poté na reálkách v Praze 3 a v Kladně (1905). V letech 1907-10 byl profesorem na reálce v Praze-Karlíně. V roce 1909 se habilitoval pro matematiku na univerzitě a v roce 1910 začal suplovat přednášky na České vysoké škole technické v Praze. V roce 1911 mu byla habilitace rozšířena i na techniku, kde přednášel až do roku 1917. V tomto roce byl totiž jmenován titulárním profesorem matematiky na univerzitě. Po dvou letech přišlo jmenování mimořádným profesorem  (1919) a v roce 1920 pak profesura řádná. Své působení na univerzitě přerušil po 1. světové válce, kdy rok pracoval jako tajemník na ministerstvu školství a národní osvěty.

Po rozdělení filozofické fakulty na filozofickou a přírodovědeckou fakultu byl ve studijním roce 1930-31 jmenován děkanem Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. V roce 1946 byl jednomyslně zvolen rektorem. Když v roce 1948 odstoupil z funkce rektora profesor K. Engliš, byl Bohumil Bydžovský zvolen na jeho místo a řídil průběh oslav 600 let trvání univerzity. V roce 1957 odešel Bohumil Bydžovský na trvalý odpočinek.

Jako vědecký pracovník v oblasti matematiky byl Bohumil Bydžovský členem mnoha vědeckých spolků. Od roku 1919 byl dopisujícím členem České akademie věd a umění, roku 1929 byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk, v roce 1949 byl zvolen předsedou Československé národní rady badatelské. V roce 1952 se stal jako jeden z prvních řádným členem Akademie věd.

Bydžovský  pracoval zejména v oblasti algebry a algebraické geometrie. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří ty, které se věnují teorii nekonečných grup, teorii matic a determinantů a teorii konfigurací. Zabýval se rovněž historií geometrie. Byl autorem vysokoškolských učebnic analytické geometrie a teorie determinantů a matic a také napsal několik učebnic aritmetiky pro vyšší třídy středních škol (spolupracoval s J. Vojtěchem). Velkou pozornost věnoval Bydžovský i otázkám školské reformy.

Seznam prací Bohumila Bydžovského: ve formátu html, ve formátu bib

Literatura:

1. Bogoljubov, A. N.: Matematiki mechaniki. Kyjev 1983.

2. Šedesátka profesora Dra Bohumila Bydžovského. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky. 69 (1939-40), str. D98-99.

3. Koutský, K.: Sedmdesátiny prof. Dr Bohumila Bydžovského. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky. 75 (1950), D349-D357.

4. Metelka, J.: K 80. narozeninám akademika Bohumila Bydžovského. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 5 (1960), str. 603-612.

5. Havlíček, K.: Osmdesát pět let akademika Bohumila Bydžovského. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 10 (1965), str. 103-104.

6. Bílek, J.: Akademik Bohumil Bydžovský osmdesátníkem. Časopis pro pěstování matematiky. 85 (1960), 226-227.

7. Drábek, K.: Sto let od narození akademika Bohumila Bydžovského. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 25 (1980), str. 283-284.

8. Šindelář, K.: Památce akademika Bohumila Bydžovského. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky. 95 (1970), str. 100-113.

9. Balada, F., Koutský, K., Rádl, J.: Kalendář českých matematiků. Matematika ve škole. 3 (1952-53).

10. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky. 80 (1955), str. 247-248, 503; 90 (1965), str. 127; 95 (1970), str. 100-113.

11. Matematika ve škole. 5 (1955), str. 129-133; 10 (1960), str. 254-256; 16 (1965), str. 314-318; 20 (1969), str. 36-38.

12. Dušek, F.: Sto let od narození akademika Bohumila Bydžovského. Matematika a fyzika ve škole. 11 (1980-81), str. 139-140.

13. Rozhledy matematicko-přírodovědecké, 29 (1949-50), str. 121.

14. Rozhledy matematicko-fyzikální, 38 (1959-60), str. 429-430.

15. Jedinák, D.: Sto dvacet let od narození univ. prof. Bohumila Bydžovského. Matematika, fyzika, informatika. 9 (1999-2000), str. 441-442.
 

Autor: Jaroslav Folta, Pavel Šišma