Bedřich Procházka

Středoškolské vzdělání získal Bedřich Procházka na reálce v Rakovníku. Od roku 1872 studoval tři roky odbor vodního a silničního stavitelství na české technice a poté na německé technice v Praze (1875-76). V roce 1876 se stal asistentem při stolici deskriptivní geometrie na německé technice, o rok později se vrátil na techniku českou. Česká technika se mu stala působištěm na 7 let, z nichž poslední 4 roky a dva roky poté, co z techniky odešel, zastupoval profesora F. Tilšera. Během tohoto období, kdy byl asistentem, vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a deskriptivní geometrie (1879). V dalších letech svůj pedagogický talent uplatňoval zejména na středních školách. Vzhledem k nedostatku trvalých učitelských míst jich vystřídal v Praze několik. V roce 1884 se habilitoval na české technice v Praze z "nauky o geometrálném osvětlení". Svou habilitaci v roce 1895 rozšířil na geometrii kinematickou.

Avšak ani titul soukromého docenta mu nezajistil místo na žádné z vysokých škol, a tak roku 1887 odchází Bedřich Procházka působit jako suplent na střední školu do Chrudimi. V roce 1890 si rozšířil aprobaci ještě na fyziku. Skutečný učitelem se stává v roce 1891, kdy je přidělen na reálku do Pardubic a v roce 1893 je jmenován profesorem na české reálky v Praze-Karlíně. Od téhož roku je také pověřen suplováním přednášek za profesora Tilšera, na jehož místo je jmenován až po třech letech K. Pelz. V roce 1897 byl Bedřich Procházka odvolán z Prahy a byl jmenován ředitelem nově založené reálky v Náchodě, kde působil do roku 1904.

V roce 1904 se odchodem profesora deskriptivní geometrie J. Sobotky do Prahy uvolnila na české technice v Brně profesura, na kterou byl Bedřich Procházka záhy jmenován. Ve školním roce 1907-08 byl na tomto ústavu zvolen děkanem pro odbor strojního inženýrství. V Brně však nezůstal dlouho. Po čtyřech letech (1908) odchází na českou techniku do Prahy, kde byl hned následující rok (1909-10) zvolen rektorem. V letech 1913-14 vykonával funkci děkana za odbor strojního inženýrství a 1916-17 vedl obecné oddělení. Do penze Bedřich Procházka odešel v roce 1925.

Bedřich Procházka byl členem Královské české společnosti nauk, dopisujícím členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků.

Procházkovy odborné práce se týkají zejména kinematické geometrie, stereografického promítání, perspektivního promítání a fotogrammetrie. Je autorem šestisvazkového díla Vybrané stati z deskriptivní geometrie a společně s V. Jarolímkem učebnice Deskriptivní geometrie pro vysoké školy technické.

Seznam prací Bedřich Procházka: ve formátu html, ve formátu bib

Literatura:

1. Hrůza, B.: Bedřich Procházka. Události na VUT v Brně. (9) 1999, č. 4, str. 20.

2. Bydžovský, B.: Bedřich Procházka. Praha 1934.

3. K šedesátým narozeninám řádného profesora české techniky p. dv. rady B. Procházky. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 44 (1915), str. 453-454.

4. Kounovský, J.: Profesor Bedřich Procházka sedmdesátníkem. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 55 (1925), str. 1-10.

5. Urban, A.: Významní rakovničtí deskriptivní geometři. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 7 (1962), str. 285-290.

6. Košťál, R.: Vznik a vývoj pobočky JČMF v Brně. Jednota československých matematiků a fyziků. Praha. 1968.

7. Balada, F., Koutský, K., Rádl, J.: Kalendář českých matematiků. Matematika ve škole. 3 (1952-53).
 

Autor: Jaroslav Folta, Pavel Šišma