Narozen: 12. července 1825 v
Budečku (dnes Budětsko)
Zemřel: 5. února 1913 v Praze
Narozen: 12. července 1825 v
Budečku (dnes Budětsko)
Zemřel: 5. února 1913 v Praze
František Tilšer absolvoval gymnázium v Olomouci. Po maturitě zahájil studium na filozofické fakultě olomoucké univerzity s úmyslem stát se učitelem. Po dvou letech složil učitelské zkoušky, které ho opravňovaly k soukromému vyučování gymnazistů. Na krátkou dobu pak skutečně přijal místo domácího vychovatele v rodině hraběte Kolovrata-Liebsteinského. Toto místo později opustil, aby se mohl věnovat dalšímu studiu. Přestoupil na právnickou fakultu, ze které však záhy odešel. Poté vstoupil v Olomouci do vojenského sboru a navštěvoval jeho školy. Zde konečně našel obor, který mu přinesl pocit uspokojení - matematiku. Po ukončení vojenské školy své vzdělání ještě doplnil na vojensko-inženýrské akademii ve Vídni. V roce 1851 ukončil i toto studium a byl jmenován poručíkem u ženijního pluku. Počínaje školním rokem 1851-52 přichází do Louky u Znojma, kam vojenská akademie z Vídně přesídlila, současně je ještě posluchačem vyššího ženijního kurzu. V roce 1854 ho ukončil a byl povýšen na nadporučíka a přidělen k ženijnímu štábu do Milana. Po několika měsících se musel z Itálie vrátit, neboť ženijní akademie v Louce potřebovala obsadit místo profesora deskriptivní geometrie, na které byl pro své kvality profesorským sborem vybrán právě František Tilšer.
Protože vojenská škola, na níž působil, nebyla příliš nakloněna jeho vědeckému přístupu k přednášené látce, začal Tilšer hledat místo, kde by se mohl vědecky realizovat podle svých představ. Vhodná příležitost se naskytla v roce 1864, kdy se po smrti profesora R. Skuherského uvolnilo místo na polytechnice v Praze. František Tilšer byl jmenován řádným profesorem deskriptivní geometrie a stereotomie. Přes četné nabídky - nejvýznamnější přišla z vídeňské techniky na místo po zemřelém profesoru J. Hönigovi - zůstal tomuto ústavu věrný až do roku 1895, kdy byl penzionován. V roce 1869, po rozdělení techniky na samostatný český a německý ústav, se horlivostí českého vlastence ujal svého úkolu na pražské polytechnice české.
V roce 1871-72 zastával úřad rektora školy, v letech 1870-71, 1874-75 a 1878-79 byl děkanem odboru pozemního stavitelství, 1875-76, 1887-88 a 1890-91 děkanem odboru stavebního inženýrství. Po určitou dobu byl poslancem zemského sněmu a v letech 1879-95 říšské rady.
František Tilšer byl ve své době uznávaným geometrem.
Jako jeden z prvních se snažil o zdokonalení základů Mongeovy disciplíny.
Již jeho první dílo Die Lehre der geometrischen Beleuchtungs-Constructionen
und deren Anwendung an das technische Zeichnen, vydané v roce 1862,
mu přineslo uznání. V letech 1865-66 pak publikoval František Tilšer dvoudílnou
knihu System der technisch-malerischen Perspective věnovanou perspektivnímu
promítaní. V roce 1870 vyšel první svazek díla s názvem Soustava
deskriptivní geometrie. Vyvinuta dle nové methody a hledíc k jejímu upotřebení
ve všech odborech práce technické, jakož i umění výtvarného. Další
svazky již ovšem nenapsal. Ve spise
Grundlagen der Ikonognosie,
který vyšel v roce 1878 ve Věstníku Královské české společnosti nauk, zevrubně
vyložil podstatu své nauky, která se zabývá zkoumáním podstaty a zákonitosti
veškerých druhů lidské zobrazovací činnosti. V roce 1883 vydal Kritické
úvahy k úvodu do základů deskriptivní geometrie,
kde se zabývá otázkami
reformy vyučování deskriptivní geometrie na středních školách.
Literatura:
1. Procházka, B.: Prof. Dr. Techn. František Tilšer. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 43 (1914), str. 1-25.
2. Balada, F., Koutský, K., Rádl, J.: Kalendář českých matematiků. Matematika ve škole. 3 (1952-53).
3. Zedek, M.: Ke 130. výročí narození Františka Tilšra. Matematika ve škole. 5 (1955), str. 621-629.
4. Ottův slovník naučný
5. Mikulášek, A.: Dr techn. Fr. Tilšer, učenec, politik a vychovatel.
Brno 1934.
Autor: Jaroslav
Folta, Pavel Šišma