Studium
státního reálného
gymnázia v Litoměřicích zakončil maturitou v roce
1920 a poté začal studovat na
Německé technice v Praze. Po dvou letech
přešel na Německou univerzitu,
kde v roce 1924 složil zkoušku učitelské
způsobilosti z tělocviku,
matematiky a deskriptivní geometrie. V roce 1926
obhájil disertační práci Zur Bewegung flächentreu-affin
veränderlicher ebener Systeme u G. A.
Picka a L. Berwalda,
tím získal doktorát z
přírodních věd na německé univerzitě v
Praze. K 1. únoru
1927 nastoupil jako zatímní profesor na
Německé státní
reálné gymnasium v Praze
III., na Zborovské ulici, v roce 1930 byl
jmenován profesorem řádným.
Počínaje
školním rokem 1929/30 vedl na Německé
technice jak placený docent tříhodinovou
přednášku "Ausgewählte Kapitel
aus der descriptiven Geometrie" pro kandidáty
učitelství na reálkách, od
letního semestru 1937 zastupoval nemocného
profesora
Macka v podobném kursu na
Německé univerzitě v Praze.
Vědecky
se zabýval
zpočátku afinní
diferenciální geometrií, později pod
vlivem K. Macka napsal dvě
práce z deskriptivní geometrie, od
počátku 30. let se ale jeho zájem
obrátil k teorii uzlů, ze které se
také chtěl na Německé univerzitě
v Praze habilitovat. Habilitační komise jeho spis
doporučila ke schválení,
profesorský sbor fakulty jej však na jaře roku
1938 bez udání důvodu zamítl.
Walter Fröhlich je autorem celkem 10 prací.
Po
Mnichovu mu kvůli jeho
židovskému původu (podle nacistických
Norimberských zákonů byl
míšenec 1.
stupně: jeho otec a dva jeho prarodiče byli židé, on
sám byl po narození
pokřtěn) byla nejprve zakázána výuka
na univerzitě a technice, v únoru byl
pak penzionován ze své profesury na
gymnáziu. Proto se pokusil s pomocí
londýnské Society for the Protection of Science
and Learning emigrovat. Bylo
mu uděleno stipendium i víza, ovšem kvůli
vypuknutí
války 1. září 1939 nestihl vycestovat.
Také všechny další pokusy o
vycestování
přes neutrální země
(Švýcarsko, Nizozemí nebo USA) byly
nakonec neúspěšné, a
tak se Walter Fröhlich stal obětí holocaustu:
21. října 1941 byl i s manželkou
deportován do ghetta v Lodži,
kde po více než roce
strádání zahynul.
Literatura:
1. Birk, A.: Die Deutsche Technische Hochschule in Prag 1806-1931. Prag, 1931, s.136.
2. Pinl, M.; Furtmüller, L.:
Mathematicians under Hitler., Leo
Baeck
Institute Yearbook,18 (1973), s.
163.
3. Pinl, M.; Dick, A.:
Kollegen
in einer dunklen Zeit. Schluß,
Jahresbericht der DMV, 75 (1974),
s.171–172.
4. Sturm, H. (ed.):
Biographisches Lexikon
zur Geschichte der böhmischen Länder.
Bd. 1: A–H (München,
1979), s. 396.
5.
Siegmund-Schultze,
R.: German-speaking migration of mathematicians to and from
Czechoslovakia, caused
by National Socialism in Germany, Dějiny
věd a techniky, 45 (2012), s.
141-166
6. Kotůlek J.; Nossum
R.: Jewish
mathematicians facing the Nazi threat: the case of Walter
Fröhlich, Judaica Bohemiae,
48 (2013) (2), s. 69–97.
Autor: Jan Kotůlek