Vladimír Novák studoval v letech 1879-1887 na akademickém gymnáziu v Praze. V říjnu roku 1887 se zapsal jako řádný posluchač na filozofickou fakultu v Praze. V roce 1892 vykonal zkoušky učitelské způsobilosti z matematiky a fyziky a také získal doktorát filozofie. Byl jmenován suplentem na české reálce v Ječné ulici v Praze. Současně učil i na dívčím gymnáziu Minerva (s přestávkami v období 1892-1902). Ve školním roce 1893-94 učil na gymnáziu v Plzni, ale pak se vrátil do Prahy a stal se asistentem fyziky u prof. Strouhala. V roce 1896 se habilitoval s prací Galvanická polarizace platinových elektrod v roztoku dusičnanu střbrného. Ve školním roce 1896-97 absolvoval studijní pobyt v Cambridge u profesora Glazebrooka a v roce 1898-99 v Baltimoru na John's Hopkinsonově univerzitě.
V říjnu roku 1902 se stal nástupcem profesora F. Koláčka a byl jmenován mimořádným a v roce 1906 řádným profesorem fyziky na české technice v Brně. Novák byl mnoho let předsedou brněnské pobočky Jednoty českých matematiků a fyziků, předsedou Moravské přírodovědecké společnosti v Brně, jednatelem a později předsedou Spolku Konicovy studentské koleje, členem Société francaise de physique v Paříži, dopisujícím člen Královské české společnosti nauk v Praze
Literatura:
1. Novák, V.: Vzpomínky a paměti. Brno 1939.
2. Nachtikal, F.: K šedesátinám prof. dra Vladimíra Nováka. Časopis
pro pěstování matematiky a fyziky. 58 (1929), str. 193.
Autor: Jaroslav
Folta, Pavel
Šišma