Vladimír Libický

Vladimír Libický, syn matematika Antonína Libického, vystudoval gymnázium v Praze a Hradci Králové. V roce 1909 nastoupil na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval matematiku a fyziku u profesorů K. Petra, J. Sobotky, V. Lásky, F. Koláčka a B. Kučery. Současně jako mimořádný posluchač ČVUT navštěvoval i přednášky deskriptivní geometrie profesora V. Jarolímka. Státní zkoušku z těchto předmětů vykonal v roce 1914 a téhož roku získal i doktorát filozofie. Již v té době byl Vladimír Libický těžce nemocný. Svou nemoc odjel léčit ihned po ukončení vysoké školy do Davosu, kde svůj volný čas vyplnil studiem práva (v Ženevě složil zkoušky též z mezinárodního práva). Ani na matematiku však zcela nezapomněl. Po návratu do vlasti měl v úmyslu se k ní vrátit jako středoškolský učitel. Toto přání se mu skutečně splnilo. Působil nejprve jako profesor, pak správce a nakonec ředitel na reálce v Českých Budějovicích, Přerově, ve Vídni, na učitelském ústavu v Litomyšli a během války v Táboře a Praze. Současně se věnoval přednáškové činnosti v rámci dalšího vzdělávání učitelů a některým didaktickým otázkám.

Činným zůstal i po odchodu do výslužby, v roce 1951, neboť se stal pracovníkem Národního technického muzea v Praze a od roku 1957 pak ještě působil na katedře fyziky Stavební fakulty ČVUT.

Odborná činnost Vladimíra Libického byla v počátku zaměřená na vektorový počet (disertační práce Vektorová analýza v prostoru čtyřrozměrném), později se jeho zájem přesunul k otázkám metodiky a didaktiky fyziky, k problematice vzdělávání učitelů a k dějinám přírodních věd. 
 

Literatura:

Libický, A.: K nedožitým osmdesátinám Dr. Vladimíra Libického. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 16 (1971), str. 343 - 344.
 

Autor: Pavel Šišma