Základní informace o Q. Vetterovi lze najít v článku [1], který obsahuje i Vetterovu fotografii. Článek [2] zařazuje Vetterovo učitelské působení na pražské univerzitě do širšího kontextu vyučování dějinám věd a techniky na českých vysokých školách; stať o Q. Vetterovi ve slovníku [3] přináší některá doplňující fakta a následuje za ní stať o Vetterově manželce Anně Vetterové – Bečvářové.

Quido Vetter studoval matematiku a deskriptivní geometrii na filozofické fakultě  české pražské univerzity a pak od r. 1907 působil jako středoškolský profesor v Lipníku nad Bečvou, Chrudimi a od r. 1914 v Praze; podle [3] se v době 1. světové války zúčastnil domácího protirakouského odboje. V r. 1913 se stal na základě disertační práce z matematiky doktorem filozofie a v r. 1917 předložil na filozofické fakultě Karlovy univerzity habilitační práci O metodice dějin matematiky, na jejímž základě se v  r. 1919 habilitoval pro dějiny matematiky; rozbor této práce je podán v [1]. V r. 1924 byla tato habilitace rozšířena i na českou pražskou techniku;  podle [2] byl v tomtéž roce jmenován na univerzitě mimořádným profesorem pro dějiny matematiky a pro didaktiku matematiky, zdá se však, že jeho učitelské působení v oblasti dějin matematiky nebylo v období mezi světovými válkami příliš systematické ([2], str. 148). Svojí badatelskou činností však získal mezinárodní autoritu a rozsáhlé odborné kontakty; za vrchol jeho předválečné činnosti lze asi považovat uspořádání 4. mezinárodního kongresu pro dějiny vědy v Praze v r. 1937 (podrobnosti viz [4]).  V roce 1937 však také (dočasně) skončilo jeho působení na pražské univerzitě, protože v tomto roce přijal místo ředitele reálky v Humpolci a v r. 1939 odešel do penze.

Po skončení II. světové války se vrátil k učitelskému působení na pražské univerzitě; těžištěm tohoto působení byly asi jeho přednášky z dějin matematiky na pedagogické fa-kultě, ale podle [2] působil i na fakultě přírodovědecké  a matematicko-fyzikální. Pokračoval i v činnosti odborné; zajímavou vzpomínku G. F. Rybkina na setkání s ním publikoval nedávno ruský historik matematiky S. S. Demidov [5]. Jeho formální status v této době však není z prací [1-3] zcela jasný, v [1] se pouze uvádí, že až do r. 1959 neměl žádné oficiální postavení v organizaci vědy nebo dějin věd.

Quido Vetter zřejmě patří k naším nejvýznamnějším historikům matematiky, přesto dosud neexistuje ani bibliografie jeho prací ani podrobnější monografie o něm. Stručné hodnocení jeho díla je uvedeno v závěru článku [1].

Připojme na závěr pro zajímavost základní informace o jeho manželce Anně Vetterové – Bečvářové (1884 Humpolec – 1968 Praha) [3]. Absolvovala filozofickou fakultu pražské univerzity a působila nejdříve jako středoškolská profesorka. Byla přední činitelkou ženského hnutí u nás, od r. 1919 byla členkou Čs. národní demokracie, v letech 1929 – 1935 byla poslankyní a v letech 1935 – 1939 senátorkou Národního shromáždění.
 

Literatura:

1. Nový, L.: Místo Quido Vettera v rozvoji dějin matematiky. Dějiny věd a techniky 23 (1990), 3. Str. 129-145.

2. Folta, J.: On the development and present state of teaching the history of natural sciences, medicine and technology in Czechoslovakia. In: Problems of teaching the history of science. Studies of Czechoslovak and Polish historicians of science for the 16th international congress of the history of science. Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Special Issue 11. Prague 1981. Str. 143-214.

3. Český biografický slovník XX. století, III. díl. Paseka & Petr Meissner, Litomyšl – Praha, 1999. Str. 452-453.

4. Nový, L. – Folta, J.: The 4th international congress of the history of science Prague 1937.  In: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Special Issue 6.  Prague 1973. Str. 13-36.

5. Demidov, S. S.:  „My ne dolžny ždať milostej ot prirody!“ Ob odnom epizode iz žizni istorikov nauki XX veka. In:  Calculi 1929 – 1979.  Acta historiae naturalium necnon technicarum. New Series. Vol. 3. Ed. J. Folta. NTM – SDVT, Praha 1999. Str. 47-60.

6. Balada, F.: Zemřel profesor PhDr Quido Vetter. Časopis pro pěstování matematiky. 86 (1961), 253-254.

7. Padesát let služby české škole a české vědě. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 2 (1957), str. 733-734.

8. Balada, F.: Zemřel univ. prof. PhDr. Quido Vetter. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 6 (1961), str. 114-115.

9. Balada, F.: 75. narozeniny profesora Q. Vettera. Matematika ve škole. 6 (1956).

10. Balada, F.: K 80. narozeninám prof. PhDr. Quido Vettera. Matematika ve škole. 12 (1961-62), str. 245-246.
 

Autor: Karel Mačák