Mikuláš Šúd ze Semanína

    Mikuláš Šúd byl synem litomyšlského občana Jana Šúda. V literatuře je uváděno jako místo narození město Litomyšl, ale v Semaníně dosud žijí pamětníci, kteří uvádějí, že ještě po roce 1945 stál v Semaníně dům na jehož trámu byl vyryt nápis, že v tomto domě se narodil Mikuláš Šúd ze Semanína. Mikuláš studoval na pražské univerzitě a v letech 1515-1524 zde byl jedním z nejváženějších profesorů. Vynikal výbornou znalostí klasických jazyků a hlavně matematiky a hvězdářství. Roku 1521 byl jmenován děkanem filozofické fakulty. V roce 1525 se vzdal své funkce a odešel z univerzity, aby se mohl oženit. V době svého působení na univerzitě získal od krále Ludvíka erb a přídomek "ze Semanína".

    Protože se vyznal v matematice a hvězdářství začal se zabývat tehdy moderní astrologií. Ve své době byl považován za jednoho z nejvýznačnějších hvězdářů. Jeho sláva se rozšířila poté, co v roce 1525 předpověděl neštěstí králi Ludvíkovi, který o rok později v bitvě u Moháče skutečně zemřel. Roku 1555 předpověděl příchod jesuitského řádu do Čech. Mikuláš Šúd ještě před královou smrtí získal privilegium vydávat kalendáře, tituláře a almanachy. Živil se jako občasný pisatel dedikací, vydavatel či korektor. Spolupracoval s mnohými pražskými tiskárnami, ale nikdy příliš nezbohatl.

    V roce 1547 vydal u Ondřeje Kubše Formy a notule listů všelijakých. Přitom:  Titulář stavu, duchovního i světského. Druhá část tohoto díla byla v podstatě předchůdcem moderních společenských encyklopedií typu "Kdo je kdo". Tento Titulář byl velmi oblíbený a v průběhu druhé poloviny 16. století vyšel ještě několikrát. Poté, co král Ferdinand I. v roce 1547 zakázal v Čechách tištění knih, s výjimkou Bartoloměje Netolického, využíval Šúd svého privilegia a legalizoval tak tisky svého oblíbeného knihtiskaře Ondřeje Kubše.
 

Literatura:

1. Ottův slovník naučný

2. Vetter, Q.: Šest století matematického a astronomického učení na univerzitě Karlově v Praze. Věstník KSČN, 1952.

Autor: Pavel Šišma, Jan Smola (starosta obce Semanín)