Luboš Nový

Luboš Nový absolvoval gymnázium v Praze a poté studoval matematiku a fyziku na univerzitě, kde v roce 1953 obhájil disertaci Bolzanova logika. V roce 1957 se stal kandidátem věd za práci věnovanou učebnicím praktické geometrie v Čechách v 1. polovině 18. století, celkovému stavu matematiky v Čechách ve 2. polovině 18. století a základům matematické analýzy u Bolzanových součastníků. V roce 1956 se stal vedoucím oddělení dějin přírodních věd a techniky nově se formujícího Historického ústavu ČSAV. V čele tohoto pracoviště stál do roku 1985, kdy byl jmenován ředitelem ústředního archivu ČSAV. Na tomto místě působil do roku 1989. Od roku 1968 byl šéfredaktorem časopisu Dějiny věd a techniky. Působil jako člen redakční rady časopisu Historia Mathematica.

Pod Nového vedením vznikla v roce 1961 publikace Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století. Jeho pozornost se pak obrátila k problematice teorie grup, jakožto důsledku předchozího rozvoje algebry. Kniha Origins of Modern Algebra (1973) se stala podkladem pro získání titulu doktora věd v roce 1977. V roce 1974 se Nový zasloužil o publikaci kolektivní práce Dějiny techniky v Československu. Počátkem 80. let se jeho vědecké záměry obrátily k obecnějším problémům revolucí ve vědě a vytváření vědeckých disciplín, k úloze nacionalismu ve vývoji vědy na počátku 20. století, k vědě jako formě společenské komunikace, k problémům obecného, teritoriálního a národního vývoje vědy a k aspektům širšího pojetí vědy jako sociálního jevu se vší svou provázaností s životem společnosti.

Literatura:

1. Folta, J.: Šedesát let RNDr. Luboše Nového, DrSc. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 35 (1990), str. 158-161.

2. Zemřel RNDr. Luboš Nový, Drsc. Společnost pro dějiny věd a techniky. 2017. Dostupné online z: https://dvt.hyperlink.cz/lubos-novy.html.

Autor: Pavel Šišma