Karel Zahradník studoval v letech 1860-68 na piaristickém gymnáziu v Litomyšli. Po maturitě odešel do Prahy, kde se stal studentem na technice i na univerzitě. Ze všech předmětů se zajímal především o odborné přednášky z matematiky, deskriptivní geometrie a fyziky. Studium ukončil roku 1874 doktorátem z filozofie, a protože ho lákalo učitelské povolání, absolvoval z matematiky a fyziky i zkoušku učitelské způsobilosti. Již v roce 1872 se mu naskytla možnost pracovat jako asistent na technice v Praze (do roku 1875). Současně byl jmenován v letech 1874-76 suplujícím učitelem na I. českém reálném gymnáziu v Praze. Jako poměrně velmi mladý, bylo mu té době 26 let, byl Karel Zahradník jmenován v roce 1876 řádným profesorem matematiky na univerzitě v chorvatském Záhřebu. Na této škole působil 23 let, tedy až do roku 1899. Během této doby stanul dvakrát i v čele filozofické fakulty. K návratu do vlasti ho přimělo dění kolem nově vzniklé české techniky v Brně, na niž byl povolán. Roku 1899 byl jmenován řádným profesorem matematiky a prvním rektorem nově zřízené české techniky v Brně a spolu s J. Sobotkou, J. Jahnem a H. Schwaigrem tak tvořil první profesorský sbor nového ústavu. V rektorské křesle zůstal Karel Zahradník i ve školním roce 1900-01. Na jeho bedrech tak bylo obhájit a do života připravit novou a jedinou techniku na Moravě. Váženým členem profesorského sboru techniky zůstal Karel Zahradník až do své smrti. Zemřel v roce 1916 na zápal plic.
Karel Zahradník stál při zrodu Jednoty českých matematiků. V době svého pobytu na univerzitě v Záhřebu se velmi horlivě účastnil spolupráce s Jihoslovanskou akademií věd a umění, v níž byl od roku 1882 řádným členem. Za své vědecké zásluhy byl zvolen přespolním členem Královské české společnosti nauk v Praze a dopisujícím členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze a Královské srbské akademie v Bělehradě. V letech 1900-1907 byl členem zemské školní rady pro markrabství Moravské. V roce 1902 byl jmenován dvorním radou. Byl čestným občanem města Královo Pole.
Vědecké práce Karla Zahradníka zasahovaly do algebry (logaritmy a determinanty),
matematické analýzy (infinitezimální počet, diferenciální rovnice) a elementární
geometrie. Hlavním oborem jeho činnosti pak byla analytická geometrie.
Svých nejvýznamnějších výsledků docílil v oblasti teorie rovinných racionálních
křivek, zejména třetího stupně. V době působení v Brně vydal několik svazků
učebních textů pro techniky, např. O determinantech, Analytická
geometrie, O plochách druhého stupně.
Literatura:
1. Vojtěch, J.: Karel Zahradník. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 46 (1917), str. 289-304.
2. Hrůza, B.: Karel Zahradník. Události na VUT v Brně. 9 (1999), č. 3, str. 21.
3. Košťál, R.: Vznik a vývoj pobočky JČMF v Brně.
Jednota československých matematiků a fyziků. Praha. 1968.
Autor: Jaroslav
Folta, Andrea Lukášová, Pavel
Šišma