Karel Čupr studoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Středoškolské vzdělání zakončil maturitou v létě roku 1904. Ihned poté byl přijat na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde od následujícího školního roku začal studovat matematiku a fyziku. Do Prahy spolu s ním ten rok nastoupil i K. Rychlík. Oba se stali žáky profesora J. Sobotky a čerstvě jmenovaného profesora matematiky K. Petra. Vysokou školu dokončil Karel Čupr v roce 1908. Téhož roku v prosinci vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a fyziky, čímž se mu otevřela cesta k učitelskému povolání. V roce 1909 požádal zkušební komisi o povolení rozšiřovací učitelské zkoušky z filozofické propedeutiky a po první světové válce si dodělával povolení k vyučování kupecké a politické aritmetiky.
Na jaře v roce 1909 předložil Karel Čupr práci O funkcích anorthoidních (posudek K. Petr a J. Sobotka), na jejímž základě a na základě rigorózní zkoušky z filozofie a odborných rigorózních zkoušek z matematiky a experimentální fyziky byl 19. června 1909 promován doktorem přírodních věd. Promocí skončil jeho sedmiletý pobyt v Praze. Karel Čupr se vrátil zpět domů a téměř rok čekal, až se v českých zemích uvolní místo, na které by jako učitel mohl nastoupit. Příležitost přišla 19. září 1910, kdy byl Karel Čupr ustanoven suplujícím učitelem při II. české reálce na Křenové ulici v Brně na školní rok 1910-11. Tímto dnem začala jeho učitelská kariéra v Brně. Na II. brněnské reálce působil Karel Čupr v úřadě suplujícího učitele celkem čtyři roky. Školní rok 1914-15 Karel Čupr zahájil na reálném gymnáziu v Bučovicích. Zde však zůstal jen krátce a 16. září 1914 byl převeden místodržitelstvím na obchodní akademii do Brna, kde se sníženým úvazkem působí až do roku 1923. Ve školním roce 1914-15 a 1916-17 jeho jméno figuruje také na seznamu učitelů Kupecké školy pokračovací, která pravděpodobně fungovala při obchodní akademii. Během pobytu na obchodní akademii Karel Čupr ve svém učitelském úřadě povýšil, 28. srpna 1918 byl jmenován skutečným učitelem a 15. ledna 1921 ho vláda Československé republiky jmenovala středoškolským profesorem.
Ve školním roce 1913-14 Karel Čupr vystoupil v matematicko-přírodovědecké třídě při Moravském zemském muzeu v Brně se svojí přednáškou O mocninných determinantech. Tato přednáška zaujala široký okruh posluchačů, v jejichž středu byl i M. Lerch, řádný profesor matematiky na České vysoké škole technické v Brně. Tomu se Čuprova práce líbila natolik, že mu nabídl místo asistenta při své stolici. A tak od 9. března roku 1914 zastával Karel Čupr, vedle místa středoškolského profesora, také asistentskou pozici při II. ústavu matematiky na České vysoké škole technické v Brně.
V roce 1921 Karel Čupr předložil habilitační práci O nullových bodech polynomů a celistvých transcendent. Na základě tohoto spisu se u profesora J. Vojtěcha habilitoval pro vyšší matematiku a jako soukromý docent pro analýzu nahradil při přednáškách od školního roku 1921-22 na univerzitu odcházejícího Lercha. V červenci roku 1923 byl jmenován mimořádným profesorem matematiky II, o pět let později profesorem řádným.
Na České vysoké škole technické v Brně působil až do roku 1951, kdy byl kvůli stupňujícím se zdravotním potížím penzionován. Jeho téměř čtyřicetileté působení na technice na 6 let přerušila válka. Během ní utrpěl Karel Čupr těžký úraz, kdy přišel o obě nohy. Navzdory tomuto silnému handicapu se do školy po válce vrátil a s velkým elánem, za pomoci svých asistentů (L. Frank), se pustil do obnovy výuky.
V letech 1933-35 stál v čele brněnské techniky jako její rektor a významně se zasadil o to, aby nebyla ohrožena její existence a celistvost, nad kterou se stahovala mračna celosvětové krize a úsporných opatření tehdejší vlády. V létě roku 1933 úsporná parlamentní komise předložila své návrhy na řešení krize. Česká technika v Brně měla přijít o odbor architektury a pozemního stavitelství a oddělení zeměměřičské. Díky diplomatickým a organizačním schopnostem rektora Karla Čupra technika svůj boj za zachovaní celistvosti vyhrála a nebyla okleštěná o žádný odbor.
Karel Čupr je autorem více než 350 pojednání, článků a recenzí, které vznikaly od roku 1907. Z jeho pera vyšel také velký počet nekrologů, vzpomínkových a jubilejních článků, kterými široké veřejnosti připomínal významné osobnosti české i zahraniční vědecké a kulturní scény. Vědecká odborná činnost zahrnuje 44 matematických pojednání, která zpravidla nezasahují do oblasti čisté teorie, nýbrž se zabývají konkrétní problematikou technických věd, především elektrotechnikou, geodézií a statistikou. Knihy, které napsal, mají většinou charakter učebnic, praktických příruček pro opakování a přípravu ke zkouškám z matematických disciplín nebo sbírek zábavných úloh z rekreační matematiky. V knižní tvorbě dosáhl vrcholu ve 40. letech 20. století, kdy v nakladatelstvích vyšlo 11 ze 13 jeho knih, přestože podmínky pro publikační práci za války nebyly dobré.
Karel Čupr pracoval také v oblasti historie matematiky. Jedním z ústředních
témat, kterými se Čupr zabýval, byly dějiny matematiky na Moravě a historický
vývoj technického školství na Moravě. Sem lze obsahově zařadit i inaugurační
přednášku Z dějin matematiky v zemi Moravskoslezské. K historii
moravského technického školství se Čupr v proslovech a článcích vracel
velmi často, např. v článcích Jak vznikalo inženýrství na Moravě
a Inženýrské umění na Moravě.
Bez povšimnutí nezůstal ani jeho příspěvek ke studiu díla Jana Amose
Komenského. Pečlivostí sobě vlastní provedl srovnávací studium tří anonymních
rukopisů matematického obsahu, jehož výsledkem byla identifikace J. A.
Komenského jako jejich autora.
Literatura:
1. Balada, F.: Profesor PhDr. Karel Čupr zemřel. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky. 4 (1956).
2. Frank, L.: Vědecká a publikační činnost profesora dr Karla Čupra. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky. 82 (1957).
3. Balada, F.: Prof. PhDr.Karel Čupr zemřel. Pokroky matematiky, fysiky a astronomie. 2 (1957).
4. Tauš, K.: Šedesátiny prof. dr. Karla Čupra. Moravské noviny. 25. 12. 1943.
5. Borůvka, O.: Profesor dr. Karel Čupr šedesátníkem. Lidové noviny. 27. 12. 1943.
6. Borůvka, O.: Prof. dr. Karel Čupr sedmdesátníkem. Literární noviny. 9. 1. 1954.
7. Frank, L.: K 70. narozeninám prof. Dr Karla Čupra. Strojopis proslovu přednesený v Brně dne 1. 4. 1954 v brněnském odboru JČMF.
8. Balada, F.: Profesor Karel Čupr zemřel. Matematika ve škole. 7 (1957), str. 59-60
9. Lukášová, A.: Matematika na VUT. Život a dílo Karla Čupra.
Diplomová práce. Brno. 2002.
Autor: Andrea
Lukášová, Pavel Šišma