Karel Čulík maturoval v roce 1945 na Vyšší průmyslové škole elektrotechnické v Brně a v roce 1946 složil doplňující maturitu na reálném gymnáziu. Pak studoval filozofii a logiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a matematiku na Přírodovědecké fakultě. Absolvoval v roce 1949. Po základní vojenské službě působil v letech 1951-53 jako učitel matematiky a filozofie v Liberci a v Jablonci nad Nisou. V roce 1953 získal doktorát filozofie na Filozofické fakultě UK u profesora Zicha. Pak byl aspirantem na Přírodovědecké fakultě v Brně, kde v roce 1956 získal hodnost kandidáta věd a stal se odborným asistentem.  V roce 1953 vstoupil do KSČ, ale už v roce 1956 z ní vystouoil, což mělo nepříznivý vliv na jeho kariéru. Nemohl se habilitovat a hrozil jeho odchod z fakulty. Proto v roce 1960 odešel z iniciativy L. Riegra na Matematický ústav ČSAV do Prahy. Postupně se habilitoval na pražské matematicko-fyzikální fakultě, v roce 1966 získal hodnost doktora věd a v roce 1968 byl jmenován profesorem matematiky. V období normalizace musel ústav opustit, pracoval ve Výzkumném ústavu matematických strojů, ale i odtamtud byl posléze propuštěn. V roce 1976 mu bylo povoleno odejít do USA, kde působil rok na University of Massachusetts v Amherstu, pak dva roky na Penn State University a konečně od roku 1979 na Wayne State University v Detroitu. V roce 1986 byl raněn mrtvicí a od té doby nebyl schopen pokračovat ve své vědecké a pedagogické práci.

Vědecká práce Karla Čulíka se vyznačuje velmi širokým záběrem.  Jeho práce se týkají teorie grafů a stromů, teorie algoritmů, formálních jazyků a gramatik, booleovských rovnic, asynchronních automatů, algoritmizace algeber a algoritmických algeber počítačů, stupňů složitosti vyčíslitelných funkcí, paralelních počítačů, ap. Napsal práci O modelech teorií a modelech skutečnosti a je spoluautorem knihy Kombinatorická analýza v praxi (s V. Doležalem a M. Fiedlerem).

Literatura:

1. Hájek, P.: Zemřel profesor Karel Čulík. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 47 (2002), str. 344-346.

Autor: Pavel Šišma