Po absolvování gymnázia v Rožňavě studoval Jur Hronec v letech 1902-06 na univerzitě v Kluži u profesora L. Schlesingera. V Kluži v roce 1907 získal aprobaci pro výuku matematiky a fyziky na středních školách. Po ukončení vysokoškolských studií nastoupil v roce 1906 na gymnázium v Kežmarku, kde působil oficiálně do roku 1923. Důkladněji se však matematice věnoval i po odchodu z univerzity. Zejména v problematice diferenciálních rovnic, o niž se zajímal, se zdokonaloval i na univerzitách v zahraničí, jmenovitě na univerzitě v Göttingen. V dalších letech vyjížděl za studiem hlavně o prázdninách, a to na univerzitu do Berlína (1910), Giessenu (1911, 1912) a Paříže (1914). V Giessenu se opět setkal se svým učitelem profesorem L. Schlesingerem, u něhož zpracoval a obhájil svou disertační práci Herleitung der Fuchsschen Periodenrelationen für lineare Differentialsysteme. V roce 1912 byl tedy promován doktorem. Uznáním jeho práce byla v roce 1913 nabídka z springfieldské univerzity v USA na místo profesora, kterou však Hronec odmítl a dal přednost domácímu prostředí. Od října 1922 do března roku 1923 měl dovolenou a vykonal studijní pobyty v Praze, Göttingen a Giessenu. Na popud profesora K. Petra a J. Sobotky se v roce 1923 habilitoval na Karlově univerzitě v Praze a začal tam přednášet. Současně působil i na Jiráskově gymnáziu v Praze (předtím byl krátkou dobu ještě profesorem na gymnáziu v Košicích). V roce 1924 přešel do Brna, kde byl jmenován mimořádným profesorem matematiky na České vysoké škole technické. O dva roky později, v roce 1928, se stal profesorem  řádným. Ve studijním roce 1928-29 byl zvolen děkanem stavebního odboru brněnské techniky.

Svou pozornost vedle výuky a vědecké práce v té době soustředil Jur Hronec i do aktivní podpory snah vedoucích ke zřízení vysoké technické školy na Slovensku. K realizaci požadavků na rozšíření vysokých škol na Slovensku došlo v roce 1938, kdy byla v Košicích zřízena vysoká škola technická a Jur Hronec se, jako jeden z těch, kdo se o ni zasloužil, stal jejím prvním rektorem. V roce 1939 byl Jur Hronec zvolen (nyní již v Martině) rektorem školy podruhé. Technika se pak přesunula do Bratislavy. Tím se v podstatě pro Hronce otevřely dveře i na univerzitu. Od školního roku 1939-40 začal jako bezplatný řádný profesor působit rovněž na přírodovědecké fakultě univerzity v Bratislavě, na jejímž vzniku měl také nemalý podíl. V roce 1946 se stal rektorem techniky potřetí a opět spolupracuje na organizaci vysokoškolského studia na Slovensku. Výsledkem této spolupráce je otevření Pedagogické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, kde je zvolen prvním děkanem. V roce 1950 přenáší své působiště z techniky a zcela přechází na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Komenského a je až do své smrti vedoucím katedry matematiky.

Vědecká práce Jur Hronce se většinou zabývá teorií lineárních diferenciálních rovnic. Je autorem 24 vědeckých prací a 11 knižních publikací. Od roku 1926 byl dopisujícím členem Královské české společnosti nauk, od roku 1936 řádným členem Moravské přírodovědecké společnosti. V roce 1953 byl jmenován řádným členem Slovenské akademie věd (současně mu byl udělen titul doktora věd).
 

Literatura:

1. Kolibiar, M; Švec, M.: Za akademikom Jur Hroncom. Časopis pro pěstování matematiky. 85 (1960), 218-225.

2. Akademik Juraj Hronec. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 5 (1960), str. 114-115.

3. Košťál, R.: Vznik a vývoj pobočky JČMF v Brně. Jednota československých matematiků a fyziků. Praha. 1968.

4. Šeda, V.: Akademik Jur Hronec zomrel. Matematika ve škole. 10 (1960), str. 193-197.

5. Jedinák, D.: Učiteĺský odkaz Juraja Hronca. Matematika a fyzika ve škole. 12 (1981-82), str. 285.

6. Švec, M.: Jur Hronec. Martin 1981.

7. Žbirková, V.: Juraj Hronec - pedagóg. Bratislava 1975.
 

Autor: Jaroslav Folta, Andrea Lukášová, Pavel Šišma