Švýcarský matematik, astronom a mechanik. Nezískal žádné systematické vzdělání. V roce 1605 přichází do Prahy a stává se dvorním hodinářem císaře Rudolfa II. V Praze působil až do roku 1631. Sestrojil poměrné kružítko a geometrický vyměřovací přístroj. Byl neúnavným počtářem. Vymyslel zkrácené násobení ve tvaru dnes obvyklém. Vymyslel metodu pro numerické řešení algebraických rovnic vyšších řádů. Podnětem k tomu mu byly goniometrické výpočty tabulek sinů. Mezi prvním používal při výpočtu jednotkové kružnice. Nezávisle na Vietovi a Stevinovi odvodil způsob výpočtu sinů násobku daného úhlu. Tyto výpočty ho přivedly k jeho nejdůležitějšímu objevu, k logaritmům. V letech 1603-1609 v Praze vypočítal tabulky logaritmů, ale dříve než vyšly tiskem v roce 1620 přišel o prvenství tohoto objevu. V roce 1631 odchází z Prahy do Kasselu.

Literatura:

1. Vetter, Q.: Dějiny matematických věd v českých zemích od založení university v r. 1348 až do r. 1620. Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky. IV (1958), str. 87-88.

2. Ottův slovník naučný, IV, str. 952.

3. Jáchym, F.: Uplynulo přes 350 let od smrti Joosta Bürgiho. Matematika a fyzika ve škole. 14 (1983-84), str. 235-237.
 

Autor: Jaroslav Folta, Pavel Šišma