V roce 1997 vyšla kniha [1] obsahující životopisy 114 nejvýznamnějších (podle názorů autorů knihy) světových statistiků od 17. století do současnosti. Do knihy byli zahrnuti i matematici zabývající se teorií pravděpodobnosti, nebyli do ní však zahrnuti žádní žijící (v době vydání knihy) lidé. Je pochopitelné, že každý takový přehled je vždy do jisté míry subjektivní, protože však uvedená kniha vyšla v renomovaném nakladatelství, kte-ré se systematicky věnuje vydávání statistické literatury, lze výběr životopisů v této knize považovat za poměrně věrný obraz současného pohledu na historii teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky v celosvětovém měřítku. Z matematiků působících v českých zemích je v této knize uveden jediný, a to právě Jaroslav Hájek, kterého tedy lze (podle uvedené knihy) považovat za nejvýznamnějšího českého statistika v historii české matematiky (ponecháme-li stranou matematiky žijící).

    J. Hájek vystudoval obor statisticko-pojistné inženýrství na fakultě speciálních nauk ČVUT Praha a v r. 1950 úspěšně ukončil toto studium získáním inženýrského titulu. V r. 1955 získal titul CSc.za práci Příspěvky k teorii statistického odhadu, v r. 1963 titul DrSc; v tomtéž roce se habilitoval na matematickofyzikální fakultě Karlovy univerzity, v r. 1966 byl na této fakultě jmenován profesorem.V r. 1973 mu byla udělena státní cena Klementa Gottwalda za práce o asymptotické teorii pořadových testů. Zemřel ve věku 48 let  po transplantaci ledvin ([1], str. 196 (podle [3])).

    Jeho odborné aktivity byly rozsáhlé; článek [2] obsahuje jejich podrobný popis i biblio-grafii jeho prací obsahující 57 titulů. Podle [2] byly hlavní obory jeho odborného zájmu následující:

1) výběrová šetření; jeho kniha Teorie pravděpodobnostního výběru s aplikacemi na výběrová šetření vyšla v NČSAV Praha v r. 1960, jeho další monografie Theory of probability sampling zůstala nedokončená v rukopise.

2) teorie pořadových testů; společná kniha J. Hájek – Z. Šidák Theory of rank tests, kterou vydala v r. 1967 společně nakladatelství Academia Praha a Academic Press New York, je považována za klasické dílo tohoto oboru. V r. 1971 byla tato kniha vydána v ruštině.

3) statistické metody v teorii stochastických procesů; své výsledky v této oblasti publikoval J. Hájek v řadě článků.

    Známé jsou i některé další Hájkovy výsledky, které nelze zahrnout do žádné z uvedených oblastí; jmenujme např. Hájkovu – Rényiho nerovnost z r. 1955 (viz např. [4], str. 368).

    Poměrně nedávno vyšla souhrnná publikace [5], ve které lze najít jak podrobné informace o životě a díle J. Hájka, tak i soubor jeho časopiseckých článků. Na známých historických stránkách university  St. Andrews je J. Hájkovi věnována stať na adrese

http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/history/Mathematicians/Hajek.html

a na této adrese lze také najít dvě fotografie J. Hájka.
 

Literatura:

1. Johnson, N. L. – Kotz, S.: Leading personalities in statistical sciences from the seventeenth century to the present. J. Wiley & Sons, New York etc., 1997.

2. Z. Šidák: Jaroslav Hájek, 1926 – 1974. Czech. Math. Journal, 25 (100), 1975, str. 491-502.

3. Osobní sdělení prof. Z. Šidáka autorům knihy [1].

4. Rényi, A.: Teorie pravděpodobnosti. Academia, Praha 1972.

5. M. Hušková – R. Beran – V. Dupač (Eds.): Collected works of Jaroslav Hájek: with commentary. J. Willey, 1999.
 

Autor: Karel Mačák