Ivo Babuška

Narozen: 22. března 1926 v Praze

Ivo Babuška se narodil v rodině uznávaného pražského architekta Milana Babušky, mimo jiné projektanta budov pro Národní technické muzeum a Národní zemědělské muzeum. Ivo Babuška vystudoval Vysokou školu inženýrského stavitelství a od roku 1949 pracoval v Ústavu pro matematiku při České akademii věd a umění, který se stal posléze Matematickým ústavem ČSAV. V roce 1951 mu byla udělena vědecká hodnost doktora technických věd, o čtyři roky později obhájil svoji kandidátskou práci.

V Matematickém ústavu od roku 1954 vedl oddělení parciálních diferenciálních rovnic. Zde byla teoreticky řešena otázka posouzení mechanického napětí způsobeného uvolňováním tepla při tuhnutí betonu přehradní zdi nádrže Orlík. V letech 1963-65 Babuška vedl výzkum matematického modelování relaxace zbytkových napětí během tepelného zpracování ocelových silnostěnných válců. Výsledky byly aplikovány při posouzení bezpečnosti prvního československého jaderného reaktoru.

V roce 1968 byl Babuška, tehdy čerstvě jmenovaný profesor Karlovy univerzity, pozván k ročnímu pobytu na The University of Maryland ve Spojených státech. Přijal pak prodloužení tohoto pobytu o jeden rok a nereagoval na příkaz k návratu do vlasti. V Marylandu Babuška působil až do roku 1995, kdy odešel na universitu do Austinu.

Ivo Babuška byl do roku 2005 autorem 323 prací věnovaných často značně odlišným tematům od konkrétních i abstraktních problémů teorie lineární a nelineární pružnosti a vazkopružnosti k numerickým metodám. Po odchodu do USA se začal věnovat metodě konečných prvků.

V roce 1956 založil časopis Aplikace matematiky, který vychází dodnes pod názvem Applications of Mathematics. V roce 1962 stál u zrodu mezinárodní konference EQUADIFF.
 
 

Literatura:

1. Chleboun, J., Hlaváček, I.: K osmdesátinám profesora Ivo Babušky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 51 (2006), č. 1, str. 71-73.

Autor: Jaroslav Folta,  Pavel Šišma