František Ignác Halaška vstoupil v roce 1799 do piaristického řádu v Lipníku. V letech 1801-1803 vyučoval na řádových gymnáziích ve Strážnici, Mikulově a Kroměříži. Byl pak povolán na tereziánskou akademii do Vídně, kde se po roce stal prefektem a v roce 1807 získal na univerzitě doktorát filozofie. Roku 1808 byl jmenován profesorem matematiky a fyziky na filozofickém učilišti v Mikulově a poté přešel na učiliště do Brna. Během jeho působení byla na filozofickém učilišti v Brně vybudována hvězdářská pozorovatelna. V roce 1814 byl jmenován profesorem fyziky na pražské univerzitě. Tam přednášel i matematiku. Ve školním roce 1832 byl rektorem a krátce na to byl povolán jako vládní rada ke dvorské studijní komisi do Vídně, kde měl na starosti technické, reálné, báňské a lesnické školství.
V roce 1832 se stal Halaška členem Královské české učené společnosti.
V roce 1838 se stal proboštem ve Staré Boleslavi a zemským prelátem českým.
Roku 1844 získal titul dvorního rady. Halaška je autorem celé řady fyzikálních
a přírodovědných prací: Elemente der Naturlehre (1813), Kurze
Anleitung zur Kenntniss der Sternbilder (1814), Dissertatio de constructione
et usu barometri et thermometri (1814), Elementa ecclipsium ...
(1817), Geschichtliche Darstellung der Arbeiten aus der Exper.-Physik
an der k. k. Carl-Ferdinand Universität in Prag (1818), De lege
dilatationis per calorem ... (1818), De phaenomenis tuborum capillarium
(1819), De phaenomenis electromagneticis (1822), De luminis inflexionis
et deflexionis phaenomeno (1822), Calcus ecclipsis solis etc. cui
accedunt elementa ecclips. 1861-1910, Längen- und Breitenbestimmung
mehrerer Orter (1821), Handbuch der Naturlehre (3 sv., 1824-25),
Sammlung
von naturwissenschaftl. Beobachtungen, die in d. J. 1817-1827 vom P. O.
in Prag ausgeführt wurden (1828).
Literatura:
1) Ottův slovník naučný, sv. X, str. 795
Autor: Jaroslav
Folta, Pavel Šišma