Georg Hamel studoval dva roky na technice v Aachenu, než v roce 1897 přešel na univerzitu do Berlína. V letech 1900-01 byl žákem Davida Hilberta a Felixe Kleina na univerzitě v Göttingen. V roce 1901 získal Hamel doktorát za práci Über die Geometrien, in denen die Geraden die Kürzesten sind, ve které vyřešil 4. Hilbertův problém. V tom samém roce vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a fyziky. V následujícím školním roce byl Kleinovým asistentem. V roce 1902 se stal asistentem profesora mechaniky Karla Heuna na technice v Karlsruhe, kde se habilitoval v roce 1903 pro matematiku a mechaniku.
V říjnu roku 1905 byl Hamel jmenován profesorem mechaniky na německé technice v Brně. Zde byl jeho asistentem v letech 1906-09 Richard von Mises. Jako profesor mechaniky se Hamel mnohokrát zúčastnil jednání o obsazení matematických stolic na brněnské technice a krátce také matematiku suploval. V roce 1912 byl jmenován profesorem matematiky na technice v Aachenu. V roce 1908 byl Hamel vážným kandidátem na místo profesora matematiky na technice v Hannoveru. Místo bylo obsazeno Carathéodorym.Těsně před svým odchodem z Brna byl uvažován mezi možnými kandidáty na místo profesora technické mechaniky na německé technice v Praze. Toto místo však odmítl.
V Aachenu působil Hamel do roku 1919, kdy přešel na techniku do Berlína. Tam působil do roku 1945. V roce 1928 se stal rektorem této nejprestižnější německé techniky. Penzionován byl až v roce 1949, ale na technice již po válce neučil a působil jako hostující profesor na univerzitách v Tübingen a Berlíně.
Vynikající technické i univerzitní vzdělání umožnilo
Hamelovi dosahovat skvělých výsledků v mechanice, aplikované i čisté matematice.
Krátce před svým příchodem do Brna vyšla Hamelova práce Eine Basis aller
Zahlen und die unstetigen Lösungen der Funktionalgleichung: f(x+y) = f(x)
+ f(y) v níž byl v souvislosti s hledáním nespojitého řešení funkcionální
rovnice zaveden pojem Hamelovy báze. Při řešení nejrůznějších konkrétních
problémů mechaniky dosáhl Hamel významných výsledků v teorii diferenciálních
a integrálních rovnic. Pod vlivem Hilberta se snažil o axiomatickou výstavbu
mechaniky.
Literatura:
1. Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Události na VUT v Brně. 9 (1999), č. 1, str. 20 - 21.
2. Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Praha 2002.
3. Šišma, P.: Georg Hamel und Richard von Mises in Brno. Historia
mathematica. 29 (2002), 176-192.
Autor: Jaroslav
Folta, Pavel Šišma