Georg Hamel


Narozen: 12. září 1877 v Düren v Porýní
Zemřel: 4. října 1954 v Landshutu



Georg Hamel studoval dva roky na technice v Aachenu, než v roce 1897 přešel na univerzitu do Berlína. V letech 1900-01 byl žákem Davida Hilberta a Felixe Kleina na univerzitě v Göttingen. V roce 1901 získal Hamel doktorát za práci Über die Geometrien, in denen die Geraden die Kürzesten sind, ve které vyřešil 4. Hilbertův problém. V tom samém roce vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a fyziky. V následujícím školním roce byl Kleinovým asistentem. V roce 1902 se stal asistentem profesora mechaniky Karla Heuna na technice v Karlsruhe, kde se habilitoval v roce 1903 pro matematiku a mechaniku.

V říjnu roku 1905 byl Hamel jmenován profesorem mechaniky na německé technice v Brně. Zde byl jeho asistentem v letech 1906-09 Richard von Mises. Jako profesor mechaniky se Hamel mnohokrát zúčastnil jednání o obsazení matematických stolic na brněnské technice a krátce také matematiku suploval. V roce 1912 byl jmenován profesorem matematiky na technice v Aachenu. V roce 1908 byl Hamel vážným kandidátem na místo profesora matematiky na technice v Hannoveru. Místo bylo obsazeno Carathéodorym.Těsně před svým odchodem z Brna byl uvažován mezi možnými kandidáty na místo profesora technické mechaniky na německé technice v Praze. Toto místo však odmítl.

V Aachenu působil Hamel do roku 1919, kdy přešel na techniku do Berlína. Tam působil do roku 1945. V roce 1928 se stal rektorem této nejprestižnější německé techniky. Penzionován byl až v roce 1949, ale na technice již po válce neučil a působil jako hostující profesor na univerzitách v Tübingen a Berlíně.

Vynikající technické i univerzitní vzdělání umožnilo Hamelovi dosahovat skvělých výsledků v mechanice, aplikované i čisté matematice. Krátce před svým příchodem do Brna vyšla Hamelova práce Eine Basis aller Zahlen und die unstetigen Lösungen der Funktionalgleichung: f(x+y) = f(x) + f(y) v níž byl v souvislosti s hledáním nespojitého řešení funkcionální rovnice  zaveden pojem Hamelovy báze. Při řešení nejrůznějších konkrétních problémů mechaniky dosáhl Hamel významných výsledků v teorii diferenciálních a integrálních rovnic. Pod vlivem Hilberta se snažil o axiomatickou výstavbu mechaniky.
 

Literatura:

1. Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Události na VUT v Brně. 9 (1999), č. 1, str. 20 - 21.

2. Šišma, P.: Matematika na německé technice v Brně. Praha 2002.

3. Šišma, P.: Georg Hamel und Richard von Mises in Brno. Historia mathematica. 29 (2002), 176-192.
 

Autor: Jaroslav Folta, Pavel Šišma