František Josef Gerstner studoval na jezuitském gymnáziu v Chomutově a v letech 1772-77 na filozofické fakultě v Praze elementární matematiku u S. Vydry, vyšší matematiku u J. Tesánka a astronomii u J. Steplinga. V roce 1776 vykonal Gerstner veřejnou zkoušku z astronomie a v roce 1777 z první knihy Newtonova De principiis philosophiae naturalis. Krátce navštěvoval i přednášky na technice. V roce 1781 odešel do Vídně, aby studoval medicínu, ale brzy tohoto studia zanechal a působil na vídeňské hvězdárně. V roce 1784 byl po tříleté praxi jmenován adjunktem u prof. Strnada na hvězdárně v Praze. V roce 1785 publikoval Gerstner astronomickou práci, ve které opravil zeměpisnou délku řady významných evropských měst. Jako uznání za jeho práci jmenovala ho Královská česká společnost nauk řádným členem. I další Gerstnerovy výsledky v astronomii mu zjednaly vážnost v evropských vědeckých kruzích.
Když v roce 1787 onemocněl Gerstnerův bývalý učitel vyšší matematiky Tesánek, poskytl mu Gerstner ve svém vlastním bytě pečlivé ošetřování a současně vyučoval jeho žáky vyšší matematice. Ve školním roce 1788-89 byl pověřen suplováním vyšší matematiky na univerzitě a v roce 1789 byl jmenován řádným profesorem. Ve svých přednáškách se přitom neomezoval pouze na vyšší analýzu a astronomii, ale i na mechaniku a hydrauliku.
V roce 1795 byl Gerstner povolán jako přísedící studijní dvorské komise a mimořádným způsobem se podílel na reorganizaci rakouského technického školství. Podle jeho návrhů byl v roce 1806 reorganizován technický ústav v Praze a Gerstner sám se stal jeho prvním ředitelem a současně profesorem mechaniky a hydrauliky. Kromě toho stále konal přednášky z vyšší matematiky na univerzitě (do zhoršení zdravotního stavu v roce 1823). Za své zásluhy byl v roce 1810 povýšen do stavu rytířského. V roce 1811 byl císařem jmenován ředitelem vodních staveb v Čechách.
V roce 1830 předal Gerstner své přednášky z mechaniky a hydrauliky svému synovi Františku Antonínovi Gerstnerovi, staviteli první železnice nejen v Čechách, ale i v celé kontinentální Evropě (1828). V roce 1832 byl Gerstner penzionován a byly mu ponechány veškeré jeho příjmy.
V roce 1831 vydal Gerstner své proslulé dílo Handbuch der Mechanik
ve třech svazcích, které získalo 1400 předplatitelů, mezi nimiž nacházíme
i císaře Františka I.
Literatura:
1. Velflík, A. V.: Dějiny technického učení v Praze ...Díl prvý. Praha 1906, str. 168-181.
2. Psota, J.: František Josef Gerstner. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 1 (1956), str. 317-319.
3. Kadeřávek, F.: František Josef Gerstner a pražská polytechnika. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 1 (1956), str. 443-446.
4. Psota, J.: František Josef Gerstner jako matematik a astronom. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 1 (1956), str. 446-449.
5. Balada, F.: František Josef Gerstner. Matematika
ve škole. 7 (1957), str. 129-132.
Autor: Jaroslav
Folta, Pavel Šišma