Daniel Basilius z Deutschenberka studoval na pražské univerzitě, kde
se stal v roce 1609 bakalářem. Stal se pak rektorem na škole na Malé Straně.
V roce 1612 se stal mistrem. Studoval pak práva a v roce 1614 získal doktorát
práv. V témže roce se stal učitelem matematiky a v roce 1615 byl jmenován
profesorem fyziky, matematiky a astronomie na univerzitě. Později přednášel
i hebrejštinu. Po roce 1620 musel univerzitu opustit a stal se tajemníkem
českého dvorního kancléře. Kromě příležitostných latinských básní napsal
několik přírodovědných spisů, minucí a prognostik a učebnici hebrejštiny.
Literatura:
1. Ottův slovník naučný.
2. Vetter, Q.: Šest století matematického a astronomického učení na univerzitě Karlově v Praze. Věstník KSČN, 1952.
Autor: Jaroslav
Folta, Pavel Šišma