Lothar Koschmieder v rodné Legnici navštěvoval v letech 1899-1908 gymnázium. V letech 1908-1913 studoval na univerzitě ve Vratislavi (kromě matematiky také fyziku, filozofii, hudbu a lingvistiku) s výjimkou letního semestru roku 1909, kdy byl na univerzitě ve Freiburgu, a letního semestru roku 1910, kdy navštěvoval přednášky na univerzitě v Göttingen. Jeho učitelem matematiky na vratislavské univerzitě byl zejména Adolf Kneser, který významným způsobem ovlivnil jeho vědeckou dráhu. Ke konci svého studia navštěvoval Koschmieder přednášky i na nově zřízené technice ve Vratislavi.
13. února 1913 podal Koschmieder na univerzitě přihlášku k rigorózní zkoušce a předložil disertační práci s názvem Anwendung der elliptischen Funktionen auf die Bestimmung konjugierter Punkte bei Problemen der Variationsrechnung. Práci zhodnotil Kneser jako velmi dobrou disertaci. Jako hlavní obor rigoróza zvolil Koschmieder matematiku, jako vedlejší fyziku a hudební vědu. Samotná rigorózní zkouška proběhla 7. května. Doktorem filozofie byl Koschmieder promován 22. října 1913.
V zimním semestru roku 1913/14 byl Koschmieder jmenován asistentem matematicko-fyzikálního semináře na univerzitě ve Vratislavi. Na jaře roku 1914 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti a získal oprávnění k výuce čisté a aplikované matematiky, fyziky a filozofické propedeutiky na středních školách. Během první světové války sloužil v letech 1914-18 v armádě. Dva roky byl nejprve vedoucím mnoha vojenských meteorologických stanic v Německu, pak zastával tuto funkci přímo na frontě v Rumunsku a v posledním roce války v Istanbulu a Damašku. Po válce se 1. prosince 1918 vrátil na své asistentské místo na univerzitě ve Vratislavi.
V roce 1919 se Koschmieder habilitoval, když předložil práci Untersuchungen über Jacobische Polynome. Také tuto práci, ve které vyšetřoval speciální typy tzv. Jacobiho polynomů, posoudil Kneser. Po smrti profesora Friedricha Sturma (1841-1919) se stal Koschmieder suplentem třetí matematické stolice na vratislavské univerzitě. 16. prosince 1924 byl jmenován mimořádným profesorem. V roce 1926 byl pověřen suplováním na univerzitě v Greifswaldu na místě, které se uvolnilo po odchodu profesora Vahlena. Stal se přitom hlavním kandidátem na toto místo a je pravděpodobné, že ke jmenování nedošlo jen díky tomu, že byl mezitím jmenován 24. října 1927 řádným profesorem na technice v Brně.
Koschmieder byl v letech 1933-35 děkanem všeobecného oddělení. Ve školním roce 1938/39 byl zvolen rektorem školy. V březnu roku 1938 se stal členem SdP a 1. března 1939 NSDAP.
1. ledna 1940 se stal Koschmieder profesorem na technice v Grazu, kde působil do roku 1946. Potom pracoval nejprve jako soukromý učitel a na konci roku 1948 přijal nabídku působit na inženýrské fakultě univerzity v syrském Alepu. O rok později odešel na fakultu přírodních a technických věd Universidad Nacional de Tucumán do Argentiny. Na této škole vyučoval do března roku 1953. V následujících pěti letech byl Koschmieder profesorem na státní univerzitě v Bagdádu. Až v roce 1958 se vrátil zpět do Německa a do roku 1973 konal jako emeritní profesor přednášky na univerzitě v Tübingen.
Koschmieder je autorem více jak 80 matematických prací, které jsou věnovány především variačnímu počtu, zkoumání vlastností některých typů funkcí, řešení diferenciálních a integrálních rovnic. V roce 1933 vydal knihu Variationsrechnung, která vyšla v rámci známé edice Sammlung Göschen.
Literatura: Šišma, P.: Matematika
na německé technice v Brně. Praha 2002.
Autor: Pavel
Šišma